Červenec 2016 – Old Petr Ruzicka

Vrstvy víry

V souvislosti se včerejším příspěvkem, vzpomněl jsem si ještě na jeden zajímavý fenomén, který se týká víry, resp. přesvědčení.

Když člověk něčemu věří, má zvláštní tendenci mít v hlavě takovou pojistku. Pokud mu něco rozmetá tu jeho víru na kusy, něco skutečně velmi přesvědčivého nebo nějaká událost, která původní domněnku znemožní nebo zneschopní. V tom případě člověk okamžitě přepne na „něco“ záložního, na nějakou jinou variantu víry (představy, politického názoru atp.).

Dejme tomu, že vám někdo vysvětlí, jak se dobře dělá dřep s činkou, proč je důležitý. Proč být silný je užitečné a je horší vás zabít. Za nějakou dobu vám někdo jiný vysvětlí, že dřep s činkou dobrý, ale je na nic, pokud neudržíte 30 minut ve dřepu odpočívat, podloží to názornými důkazy a všechno najednou dává úplně jiný smysl. Pochopíte jino pravdu, zavrhnete tu původní.

Začnete dělat dřep bez činky a ten s činkou odsoudíte, že je jenom pro někoho, jako hodí se, ale není to všechno. Časem vám někdo jiný rozmetá to, že jenom sedíte v dřepu a neděláte ty dřepy. Pak dojde k něčemu dalšímu a dalšímu. A časem si na záda naložíte činku…

Lidský tvor je evidentně schopný ve velmi rychlém sledu zavrhnout několik variant a dostat se k něčemu, co je o 180 stupňů jinde, než původní názor. A stejně tomu věří :). V historii se tohle stalo údajně mnohokrát s různými společnostmi, které se jako celek rychle přepnuly z leva do prava a zpět. Naprosto plynule a bez výpadků, během několika let.

Je to asi taková mentální lidská sebeobrana, člověk něčemu věřit asi musí (ať už vnitřně nebo i navenek).

Soudné vědomí

Teď jsem poslouchal v autě výborný podcast, utkvělo mi v hlavě několik myšlenek, ale tahle byla zásadní.

Při jednom výzkumu byl prováděn monitoring mozkové aktivity různých částí mozku u lidí, kteří naslouchali někomu, komu věřili. V jednom případě to byl kněz kdo přednášel a jeho ovečky, co mu naslouchaly.

To největší zjištění bylo, že ta část mozku, která je zodpovědná za kritické uvažování, za tu aktivitu, která automaticky přemýšlí a rozporuje, zkoumá a pochybuje – ta část byla totálně vypnutá.

Co z toho ? Pokud někomu věříte, obdivujete ho, je to „alfa“ ve vaší skupině nebo u stolu – často jeho slovo berete z gospel a absolutní pravdu. Jak moc je ta víra mocná ? Jak moc věříte (věříme) všemu, co ten člověk řekne ?

Snažím se tady usilovně, ale možná marně ukazovat různé příklady, protichůdné názory a myšlenky, abych svoje čtenáře donutil k zamyšlení. Trochu mě zamrazilo, když mi došlo, že to právě z výše uvedeného může být totálně na nic. Inu uvidíme.

Tanec a boj

Včera jsem psal o rytmu. Dneska velmi krátce, ale výstižně něco podobného.

Boj je interakce dvou (možná více) osob. Musíte reagovat na chování druhého. Je to násilná interakce a násilná energie.

Tanec je je interakce dvou (možná více) osob. Musíte reagovat na chování druhého. Je to možná vášnivá, romantická interakce a možná vášnivá a romantická energie.

Tanec a boj mají víc společného, než se můźe zdát.

Rytmus

Ne, dneska to nebude o tom potetovaném zpěvákovi ze Slovenska. Řeč bude o jedné z klíčových dovedností. Bez vnímání rytmu je jakoby člověk nebyl.

Ne, dneska to nebude o tom pokérovaném zpěvákovi ze Slovenska. Řeč bude o jedné z klíčových dovedností. Bez vnímání rytmu jakoby člověk nebyl…

Konfucius řekl (snad…) :

„Nikdy nedávej meč muži, co neumí tancovat.“

Ať už to znamená cokoliv a ať už to řekl Konfucius nebo Keltové – má to v sobě hodně pravdy.

Proč trávíme (tedy já ne) tolik času posilováním, kondicí, silou, vytrvalostí ? Síla je potřeba, fyzička taky. Ale co ostatní atributy člověka, natož bojovníka ? A že jich je požehnaně.

Rytmus, schopnost vnímat rytmus a zase ho vytvářet je, podle mého, extrémně důležitá. Celá řada vynikajících boxerů uměla skvěle tancovat, tancem se tradičně procvičoval boj.

Naše tělo má vlastní rytmus, naše srdce tepe a má vlastní rytmus.

Když dokážete cítit rytmus svého protivníka, můžete ho narušit. Vnutit mu svůj, popř. do jeho rytmu vstoupit. Představte si bubeníka, který má v každé končetině jiný rytmus. Teď si představte boxera, co by dokázal každou rukou boxovat jinak a jinak se i hýbat. Jak moc by to šlo „přečíst“ ?

Jukněte na tohle libový video – všechno co děláme má rytmus. Náš život má rytmus.

Co dělat, když máte čas na jednu věc ?

Když budete mít čas jenom na jednu věc, na jednu část těla nebo na jednu aktivitu – co uděláte ?

V průběhu času se mi různě měnily názory, ale dneska jsem přesvědčený, že je hlavní pozornost potřeba věnovat… no… čemu ? Stojce ! Stojka je přece nejdůležitější !

Vtípek…

Páteř. Nejdůležitější je páteř. Pokud vám nefungují záda, nebude fungovat nic. Síla nesíla, stojka nestojka, žongl nežongl – páteř. Tečka. Hotovo.

Pružná, měkká, ohebná, bez bolesti a bez problémů – plná života. V páteři „žije“ nervový systém, mícha, vedou z ní nervy do celého těla.

Jsem pevně přesvědčený, že tohle je pravý zdroj mládí a vitality. Takže když máte omezený čas na cvičení, nebo je to někdo jiný a vy ho učíte – „páteř first“. A ješte jednou z mého pohledu – nenašel jsem asi nic lepšího než ty vlny, elipsy a spirály, co nás učila minulý rok Shai Faran a co já učím na „Páteř plná života“. Jóga dobrý, ale tohle je, alespoň v mém součastném období nejlepší.

Páteř First.

Učíte strachem ?

Kam se podívám, asi každý učí, třeba dřepy s tím, že „…dělej to takhle, protože pokud to uděláš tahle, tak se zraníš…“. Taky jsem to tak dělal. Ale změnil jsem názor, není to ideální. Proč ?

Ono… přání je otcem myšlenky. A jak jsem psal v dřívějších tipech, někdo má tělo úplně v pořádku a má bolesti. Někdo má podle CTčka ploténku v čudu a přesto je v klidu a nic ho nebolí.

Jeden z těch velkých rozdílů – když víte, že vám něco ublíží. Když si to připustíte. Když vám to někdo nezapomene zdůraznit – tak se nemusí nic stát. Nebo stane, ale přejdete to, řeknete si, že je to v pohodě a ono to fakt přejde. Necháte to bez povšimnutí.

Ale čím víc budete vědět, čím víc se tomu začnete věnovat, tím víc to začne být problém (a neberte to jako dogma…).

Motivujte pozitivně

Dneska se snažím každému ukazovat, jak má správně dělat třeba dřep a že takhle zvedne víc. Takhle bude rychlejší, když dá kolena sem, bude mnohem stabilnější. Nemluvím o zranění, o bolesti nebo o problémech, které nastanou, „když“.

Negativní výuka není špatně, ale podle mého to rozhodně není ideální a člověk se právě díky tomu může zranit.

Tupé ostří

Žijeme, Bruce Lee zaplať, ve světě a v zemi, kde je život relativně pohodlný. Nemusíme (moc) fyzicky pracovat, voda nám teče z vodovodu, doma máme teplo a jídla je všude dost. Máme štestí. Ale má to i svoje nevýhody.

Zlenivěli jsme. A to hodně. Často o tom přemýšlím, co by se stalo kdyby. Kdyby nastal nějaký konflikt, museli jsme se postarat o svojí rodinu, o jídlo, o teplo. Bylo by asi hodně zle.

Myslím, že si nedokážeme představit, co to znamená chodit pro vodu 10 km. Lovit jídlo, něco ulovit, jinak moje rodina…nepřežije. Dokázat ubránit sebe a svoje nejbližší.

Nedávno jsem četl knihu o Alexandru Velikém a jeho tažení, kdy šel přes Afghanistán – tvrdost tamních obyvatel je legendární. Ale najdete to všude Tam kde musí bojovat každý den o svůj život – pro ty je fakt, kolik kdo dřepne, zvedne na pozved nebo kolik se udrží ve stojce, nepochopitelná informace. To, co děláme je hra. To, co dělají oni je zápas o přežití.

Někdo podobný přijde do Čech (nejenom) a roztrhá nás na kusy holýma rukama.

Naše pohodlí má obrovskou nevýhodu – jsme dneska líní, unavení, zpruzení a změkčilí. Naše smysly se otupily, ztratili jsme jakékoliv „ostří“.

Sám nevím, co s tím. Asi je to neřešitelné, s naším životním stylem můžeme cvičit jak chceme, polévat se studenou vodou – to je pořád vtip.

Názory ?

Stovka

Dneska je neděle, 24.července, bezva den – mám 100 aktivních předplatitelů na Tipy z Batcave. To jest, už 100 lidí mi bylo ochotných zaplatit za to, že pro ně píšu svoje tipy.

Dneska je neděle, 24.července 2016, bezva den – dnešním dnem mám 100 aktivních předplatitelů na Tipy z Batcave. To jest, už 100 lidí mi bylo ochotných zaplatit za to, že pro ně píšu svoje tipy.

Tak abych to oslavil, tak dalších 10 předplatitelů na jeden rok dostane 10% slevu. Nabídka bude aktivní dalších 10 dní.

Pravidla jsou jednoduchá

sleva platí pouze pro roční předplatné
sleva dá použít pouze pro jednu objednávku na jeden rok (takže prosím ne předplatné na 10 let)
sleva se dá použít pouze jednou (logicky…)

Objednat se dá v obchodě tady a slevu dostanete tak, že při objednávce do políčka „Kód kupónu“ napíšete slovo „stovka“ (a stisknete „Použít slevu“ a pak si to objednáte).

Díky vám, jdu to oslavit !

Kolik máte pevné vůle ?

Velice často se setkáte s názorem, že vaše vůle je limitní zdroj. Tj. nemáte jí neomezené zásoby. Fakt ?

Velice často se setkáte s názorem, že vaše vůle je limitní zdroj. Tj. nemáte jí neomezené zásoby. Skutečně ?

Když hubnete, musíte věnovat hodně úsilí na to, co člověk jí (resp. nejí) a zároveň se pohádáte se šéfem, přijde nečekaná složenka nebo musíte obětovat hodně sil na to, aby se váš potomek zaměřil na domácí úkoly – pak vám už žádná vůle nezbyde a večer se opijete různými panáky ze zásob, co najdete v bytě, zajíte to zmrzlinou posypanou drcenými chipsy, protože čert vem dietu, kašlu na to.

Prostě jste „vyčerpali“ svůj příděl pevné vůle na ten den a na hubnutí už nic nezbylo.

Z čehož plyne, že pokud věříte tomuto přístupu, časem začnete omezovat situace, do kterých se můžete dostat a které vám potencionálně vysajou zásoby.

Což není úplně ideální, protože začnete žít asociálním, vousatým životem a nic vás (radši) nebude zajímat. Je celkem dobrou strategií dát pozor na to, jestli nemáte na stole hromadu sušenek, takže pokaždé, když jdete kolem, musíte činit rozhodnutí jestli si vzít nebo nevzít a dříve nebo později si vezmete (takže si ty sušenky doma prostě nevystavujte a i deálně si je ani nekupte).

Podívejte se na to ale odjinud – co když máte vůle nekonečně ? Jenom vám to ještě nikdo neřekl ?

Krátkodobý náraz

Naše tělo dokáže úžasné věci, ale některé jenom na velice krátkou dobu. Je to velice, velice zajímavý fenomén.

Představte si, že někdo skočí ze 3 metrů. Dopadne na nohy, odpruží to jak lavinu 🙂 a tak nějak to přežije (v závoslosti na zkušenostech, tréninku a fyzické stavbě).

Ten skok ze 3 metrů vygeneruje vcelku slušnou šlupku – ten náraz bude značný a bude to několikanásobek hmotnosti toho člověka. Něco, co ten dotyčný ani náhodou nedřepne s činkou za hlavou.

Přesto, je schopný tohle na krátkou dobu vydržet a „nevybouchnout“. Zajímavé, ne ? Na co myslíte, že se tohle může použít ?