Měsíc: Květen 2018

Impuls síly

Impuls síly je další pro nás důležitá fyzikální veličina, která vyjadřuje časový účinek působení síly (závaží, vlastní váha, protivník).

Pokud například hážeme tenisákem, snažíme se, aby míček dosáhl co největší rychlosti při odhodu. Toho lze dosáhnout zvýšením působící síly nebo právě časovým působením síly.

Důležitým bodem je vždy síla, která uvede předmět do pohybu. Ta musí být vždy vyšší, než síla potřebná k izometrické kontrakci. Pokud chceme tedy zvednout stokilovou činku, musíme vyvinout sílu alespoň mírně větší, abychom ji uvedli do pohybu, což je celkem logické.

Zde se uplatňuje tzv. RDF (Rate of force development), který znázorňuje míru toho, jak rychle je produkována maximální koncentrická svalová síla a výsledný výkon. Jinými slovy je to poměr produkované síly a času potřebného k jejímu dosažení.

Je důležité si uvědomovat, že explozivně trénovaný člověk dosáhne maximální síly rychleji než člověk, který se zaměřuje především na trénink maximální síly. Ten je však schopen produkovat větší sílu.

To znamená, že je potřeba hledat určitou rovnováhu mezi těmito dvěma tipy síly, tak, aby sloužily dobře vašemu záměru.

Rychlost kontrakce 1.0

Dynamická složka pohybu je součástí téměř všeho, co děláme, ať už skáčeme, děláme akrobacii, hrajeme basketbal nebo prostě jenom běháme nebo zvedáme činky.

Snahou by vždy mělo být, provádět daný pohyb co nejefektivněji a nejekonomičtěji. Aby to bylo možné, je dobré trochu rozumět, co se vlastně děje po fyzikální a biomechanické stránce.

Všichni jsme se učili na škole, a možná někdo z nás si i ještě dnes pamatuje, vzoreček P= Fxv. Výkon rovná se síla krát rychlost. V našem případě tedy svalová práce (výkon) je vždy vyjádřena vztahem působící síly a rychlosti pohybu.

Aby to ale nebylo tak jednoduché, tak samotná svalová síla pak ještě závisí na rychlosti pohybu svalových úponů, na stupni svalového podráždění a délce svalu.

Mezi nimi obecně platí, že čím delší je páková délka a intenzita excitace (podráždění) svalu, tím vyšší je generovaná síla.

Přesně naopak je to pak u rychlosti svalového stahu. Zde je totiž svalová síla vyšší u pomalejší rychlosti než u rychlých pohybů.

Výsledná svalová síla tedy vzniká kombinací rychlosti svalového stahu, excitace svalu a pákové délky.

Aby to bylo ještě všechno víc zamotané, tak produkce síly v čase taky závisí na velikosti síly, která je nutná k vykonání konkrétního pohybu. Zjednodušeně řečeno, mezi svalovou prací a rychlostí pohybu platí převrácený vztah. Pokud budete tedy zvedat stejně těžké závaží různou rychlostí, pak při větší rychlosti bude potřeba menší svalová síla než při pomalém pohybu.

„S rostoucí rychlostí pohybu je možné použití menší svalové síly.“

Pro naše potřeby si tedy původní vzoreček můžeme zjednodušeně představit takto:

P= F (rychlost svalového stahu, excitace svalu, páková délka) x v (rychlost pohybu závislá na velikosti síly nutné k vykonání konkrétního pohybu)

Co si z toho vzít do praxe?

Především to, že explosivní či chcete-li výbušná síla úzce souvisí s maximální sílou a jeden bez druhého nemůžou fungovat.

To znamená, že ať už chcete dobře skákat nebo zvedat velké váhy na dřep, potřebujete pracovat na obou.

Chytácí drill

Drillů na chytání, kde je nutná rychlost, přesnost a jemnost je mnoho. Tento je skvělou kombinací všech těchto prvků najednou. Naučil mě ho Pavel. Doporučuju k naučení, není to zas až tak obtížné, ale zároveň ani jednoduché. Takže vás to pěkně prověří.

Jak na to:

  1. Dám si tenisák na tzv. vidličku. Ukazováček a prostředníček jsou natažené rovnoběžně se zemí, ostatní prsty skrčené v dlani a míček si položim nahoru na ukazováček a prostředníček.
  2. Pak trochu rukou tenisák vyhodím a chytím ho shora do dlaně.
  3. Další pozice, držím tentokrát tenisák v ruce a pustím ho na zem a po prvním odrazu ho chytám na vidličku.
  4. V dalším kroku ho v ruce trochu nadnesu a chytám do vidličky bez odrazu od země.
  5. Vezmu si druhý tenisák. Jeden mám na vidličce a druhý v ruce. Vyhodím si ten co mám na vidličce a pustím ten co mám v ruce. Ten co byl ve vidličce chytám do ruky a ten co jsem měl v ruce po prvním odrazu od země chytám do vidličky.
  6. Stejné jako předchozí, ale bez odrazu od země

Zde video návod. Kam dál? Třeba v každé ruce dva tenisáky 🙂
A když vás to nebudete bavit samotné – máme pravidelné lekce v Praze, v Brně, Plzni i Ostravě. A přihlásit se můžete tady.

Tři síta

V souvislosti s příspěvkem o informacích, je dobré vzpomenout na Sokratovy tři síta.

Potkal Sokrata jeho známý:
“Sokrate,
víš co jsem se dozvěděl o Tvém příteli?”
“chviličku”,
odpověděl Sokrates
“Než mi cokoli řekneš,
rád bych Tě podrobil zkoušce “Tří sít”

“První síto se jmenuje
PRAVDA
Máš naprostou jistotu, že to, co mi chceš říct, je pravda?”
“Ne, jsem to jenom slyšel”
“Ty tedy nevíš, jestli to pravda je nebo není.
vyzkoušejme druhé síto:
DOBRO
Chceš mi o mém příteli říct něco dobrého?”
“Ne, naopak”
“chceš mi o něm říct něco špatného a nevíš zda je to pravda.
ještě můžeš zkouškou projít, zbývá síto
UŽITEČNOSTI
Je mi to co mi chceš o mém příteli říct užitečné?”
“No, moc ne.”
“Dobrá,” uzavřel Sokrates,
“to co mi chceš říct není
ani pravdivé, ani dobré, dokonce ani užitečné
tak proč mi to chceš vyprávět ?

Žonglovací přesnost

Jelikož jsem teď ve fázi, kdy se chci doučit žonglování s pěti balónky a pomalu se to začíná lámat, zkoumám co je moje největši slabina. Pořád jsem si myslel, že je to moje nedostatečná přesnost při chytání, protože vyhodíte něco do vzduchu a prostě nezcvaknete ty prsty v ten správný moment a míček padá na zem. Takže jsem hledal nějaký dobrý drill na to, abych byl schopen dobře chytat. Pak mě ale napadlo, zkusit si takový jednoduchý pokus. Jestli si to vůbec přesně hážu.

Představte si, stojíte vzpřímení, máte ohnuté ruce v loktech a držíte lokty u těla, dlaně nahoru. Taková základní pozice při klasickém žonglování. Teď, kdyby jste neměnili pozici těla ani rukou, jen by jste rotovali ruce směrem ven a dovnitř. Tak by vznikl na každé straně na zemi takový čtvrt kruh, kde by měli v ideálním případě vaše bálónky skončit. Takže vyzkoušejte takový pokus. Ideálně si vemte žonglovací balónky, aby zůstali na místě a neodkutáleli se. Pokud máte jen tenisáky, tak to zkoušejte třeba na písku, beach volejbalových hřišť je celkem dost, tak třeba tam. Udělejte si ohraničení toho prostoru kde to má padat, třeba si nakreslete křídou na zem kruh, my jsme použili žonglovací kruhy, prostě cokoliv. Vyhoďte míčky do vzduchu. Klidně si jich vemte do rukou kolik jich udržíte a jen je vyhazujete a nechytejte a potom zkontrolujte na zemi vaši přesnost. Věřím, že budete překvapeni, možná stejně nemile jako jsem byl já.

Tady na přiloženém videu můžete vidět rozdíl několika vesmírů. Pavla a jeho hodně nadprůměrnou přesnout a moji obrovskou nepřesnost.

Tepovka 200

Zjistil jsem, že mezi lidma je stále rozšířená mylná představa, že vzpěrači akorát zvedají maximálně 5×5 a nemají žádnou kondici.

Kamarád mi vyprávěl, jak začal chodit do jednoho vyhlášeného vzpěračského klubu…

Přišel tam a první tréninky se jezdili akorát kruháče. Brutální kruháče. Žádné maximální váhy, nic takového. Dostali sporttestery a jelo se. Deadlifty o 50 opakováních, skoky na bednu, angličáky, shyby, všechno v šíleném tempu. Zvracení na denním pořádku.

Říkal si, ok, asi nás chtěj zpevnit, dostat trochu do kondice…

Když to takhle trvalo nějakou dobu, tak mu to nedalo a šel se zeptat hlavního trenéra, kdy teda začnou zvedat nějaké větší váhy. A ten mu řekl, že až se bude schopnej dostat na tepovku 200. Opakuji, 200! Dřív prý nemá cenu s většíma váhama vůbec začínat. Masakr.

A ono to dává smysl. Pokud chcete zvedat 200-300kg, tak se k téhle hodnotě snadno přiblížíte a je dobrý mít na to srdce připravený.

Takže tolik k tomu, že vzpěrači prý nemají kondici.

Gymnasta

V souvislosti se včerejším příspěvkem uvedu jeden velice zajímavý příklad. Určitě se všichni shodneme na tom, že sportovní gymnastika je jedním z nejnáročnějších sportů, možná vůbec nejnáročnější. Extrémní nároky na tělocit, sílu, mobilitu, rychlost, člověk musí zvládnout spostu koordinačně náročný dovedností, spousta změn z maximální rychlosti do statické výdrže, našlo by se toho spoustu co stojí za zmínku.

Jen pro představu, muži musí zvládnout 6 disciplín (prostná, přeskok, kruhy, bradla, hrazdu a koně), ženy 4 disciplíny (prostná, přeskok, hrazda a kladina). Gymnasté trénují spoustu hodin denně, téměř každý den, aby to vůbec stihli všechno procvičovat. Takže i nároky na stravu, kalorický příjem a regeneraci musí být obrovské.

Tak a teď si představte, že snad nejlepší gymnasta co kdy žil, pořád soutěžící Kohei Uchimura (6x mistr světa, 2x olympijský vítěž, tohle všechno ve víceboji, čili všech 6 disciplín) řekne v jednom rozhovoru, že jí jenom jednou za den. Že mu vyhovuje, nejíst od rána a počas tréninku nic, že jí vždycky až večer. To už je přerušovaný půst na jiné úrovni 🙂

https://www.youtube.com/watch?v=JKXOBxcNF3E

 

Přerušované hladovění

Před nedávnem jsem byl v rámci kongresu inteligentního pohybu na dvou přednáškách s Janem Šulou. Zatím je k dispozici jen jedna (viz. níže). V té druhé zmiňoval i to, že snad jediná věc, na které se shodli snad všechny výživové přístupy a doktoři a já už nevím kdo všechno je, že přerušované hladovění je jedna z nejvhodnějších věcí pro zdraví. Petr už o tom napsal skvělý článek kdysi. Tedy jak na to. Ideálně 8 hodin za den člověk jí a 16 hodin nejí. Nebo lépe nejí nic, co by zaměstnalo jeho slinivku. Říkal třeba, že lžička kokosového oleje nevadí. Takže například jíte v časovém okně 10:00-18:00. Říkal, že těch 16 hodin to ty „blbé“ buňky nedají a umřou.

Tady pár myšlenek, které se probírají v této přednášce:

  • střevní mozek aka mikrobiom.
  • Aboridžinci – mysl i srdce může být zmatené, ale břicho(mikrobiom) neoklamete.
  • uzdravení – odpoutat se od minulosti. Přijmout odpovědnost za sebe.
  • zaujímaní postojů vytváří synapse, povětšinou s negativním dopadem. „Napiju se ráno připraveného čaje a opařím se, kdo to tu dal, beztak to byla….bla bla bla, milion myšlenek. Udělá to šimapanz a řekl by, pokud by uměl mluvit, „horká voda“.
  • 3-6 měsíců zpravdidla trvá změna, přenastavení organismu.
  • 60 sekund po probuzení.
  • dlouhověkost (denně se zapotit u v fyzické námahy a mít dobrou náladu)
  • nejezení
  • naše DNA, je obrazem našich myšlenek, naše myšlenky jsou obrazem našich proteinů, naše proteiny jsou obrazem povelů našich neuropeptidů, naše neuropepetidy jsou obrazem našich emocí, naše emoce jsou obrazem našich myšlenek.

https://www.youtube.com/watch?v=J5Mx96L0q7A