Měsíc: Září 2018

Jak houby stvořili náš svět

Když jsem ještě u těch hub. Zmínil bych, že ve středu 31.10 v 21:00, hrál na prima zoom, další úžasný dokument o tom, jak vlastně houby stvořili náš svět. Nebudu víc prozrazovat, rozhodně se podívejte.

Tady je online anglická verze, verzi s českým dabingem můžete vyhledat a stáhnout na klasických místech.

Reakční rychlost versus rychlost úderu

Nedávno jsem četl pěkný příspěvek od jednoho boxera. Bohužel ho neumím dohledat. Každopádně tam popisoval problém rychlosti úderů, který se u dobrých boxerů pohybuje kolem 50ms vůči rychlosti reakce, která bývá kolem 200ms. Je jasné, že i kdyby jste byli extrémně dobří v reakční rychlosti, tak se stejně nedostanete na takovou rychlost, aby jste stihli uhnout průměrnému úderu. Takže co s tím, být v pohybu a vytvářet takové situace, kdy budete vědět co a kdy ten druhý udělá, takže pak to vypadá že „uhýbáte“ úderům.

Každopádně reakční rychlost má smysl trénovat. Her a nástrojů na toto téma je přehršel. Tahle je celkem vtipná, tak si ji zkuste 🙂

Ovečky

Napětí a uvolnění 2

Petr nedávno psal o extrémně důležitém konceptu napětí a uvolnění a já před nedávnem o neuromuskulární koordinaci. O stejném principu a o tom jak důležité je toto trénovat, mluví i toto video, je v něm i pěkné cvičení, jak si to můžete u sebe otestovat a jak na tom jste, ať nejsme jen u teorii. Já jsme se dostal na něco kolem 60 plácnutí o zem za 10 sekund, jak jste na tom vy?

https://www.youtube.com/watch?v=SZGp1iwht0w

 

Dřep u stěny

Petr psal kdysi o dřepu pravdy. Další z důležitých variant je tzv. dřep u stěny. Jak na to?

  1. Postavte se čelem ke zdi. Špičky rovně a udělejte dřep. Hlavu nenaklánějte na stranu, ani ji více nezaklánějte.
  2. Pokračujte s dřepováním a postupně přibližujte špičky ke zdi, až se dotknete zdi.
  3. Pak postupně dávejte chodidla tak blízko sebe, až budete mít nohy úplně u sebe.
  4. Experimentujte s polohou rukou. Buď je mějte podél těla, nebo úplně od sebe do písmena T. Natáhnuté nad hlavou, to prověří vaši hrudní páteř, nebo si je chyťte za zády.

Zde ukázky všech různých možností:

Slovo “POHYB“

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak mluvíte a používate slova ? Slova vznikají v mysli a jsou určitým komunikačním prostředkem, díky kterému se dokážeme do jisté míry dorozumět a porozumět. Jak víme, dorozumívacích prostředků je celá řada – řeč těla, energetická pole našich těl (Mer-ka-ba), řeč nebo energie neživých předmětů a atomů a tak dále.

 

Proč o tom píšu ? Protože používáme slovo pohyb a pokaždé, když se mě někdo v parku zeptá, co to vlastně dělám ?! Vždy odpovím – věnuji se/ studuji principy pohybu. Neříkám, že cvičím, neříkám, že tancuji nebo něco v tom smyslu, vždy řeknu slovo POHYB. Kouzelné slovo, které v sobě třímá spousty významů.

 

Když se na slovo motion=pohyb podíváme z hlediska etymologického (tj. věda a původu a významu slov), tak jsem našel toto:

motion (n.)

late 14c., „suggestion; process of moving,“ from Old French mocion „movement, motion; change, alteration“ (13c.), from Latin motionem (nominative motio) „a moving, a motion; an emotion,“ from past participle stem of movere „to move“ (from PIE root *meue- „to push away“). Motion pictureattested from 1896.
A pevně věřím, že to odpovídá tomu, co děláme: process of moving, a moving, a motion, an e-motion.
Proto je důležité jaké slovo použijeme vždy a za každé situace. Když se naučíte postupně říkat,, že se hýbete, váš mozek začne dostávat jiné signály do mozku a pak to opravdu bude brát jako “hýbu se“ místo cvičím, work outuji atd.
Toto ostatně platí pro jakoukoli činnost, kterou provádíme, schválně to zkuste a dejte mi vědět změnu. Dá se to nacvičovat jako kterýkoli princip/pohyb, který děláme jako žonnglování, stojky, mobilita atd.
Začal bych jedním slovem a po 30 dnů se soustředil na používání a zapojení do vět a hlavně v kontextu – než si na to navyknete.