Autor: Petr Vojtíšek

Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat. Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal. Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.

Prolaktin a sůl

O prázdninách jsem si nechal udělat hormonální diagnostiku z krve.

Čekal jsem hrůzu, ale nakonec to nebylo zas tak špatný a v podstatě jsem měl všechno v normě (kromě zvýšeného testosteronu, což bylo ale docela příjemný překvapení). Samozřejmě ty normy je potřeba brát s rezervou, protože jsou nastavený tak, že pokud nejste vyloženě kritickej případ, tak se do nich vlezete a třeba u testosteronu jsou dle dnešních trendů tak nízko, že i pokud jste na horní hranici normy, tak jste stále holka.

Kromě trochu vyšší hodnoty kortizolu (což se dalo čekat) a LDL cholesterolu (to jsem nečekal), než bych si přál, byla zajímavá hodnota prolaktinu.

Prolaktin je hormon, co se vlastně u mužů ani netestuje (sestřičku dost překvapilo, když jsem na tom trval), protože se pořád tak nějak má za to, že chlapi jsou dneska pořád chlapi, i když víme, že už to tak úplně neplatí. Každopádně pokud chcete být takovým tím původním chlapem, kterého zajímaj auta a motorky místo nejnovějších módních trendů, nebrečí u videí se zvířátky na youtube a myje se jednou týdně, tak chcete mít hodnotu prolaktinu hodně nízko.

Přiznám se, neměl jsem. V normě, ale ne nízko. Byl to ale můj první test, takže se těžko odhaduje, jestli předtím třeba nebyla ještě vyšší. Proto jsem se rozhodl, že nebudu panikařit a odolám vábení googlu a prvního odkazu na zázračný přípravek ke snížení prolaktinu a ani nebudu nic zásadně měnit. Ostatně jsem to i trochu čekal, protože na devastaci štítné žlázy a metabolismu jsem posledních pár let celkem intenzivně a úspěšně pracoval a muselo se to zákonitě někde projevit.

Něco jsem ale přece jenom udělal. Začal jsem hodně solit.

Už nějakou dobu jsem měl pocit, že si tělo o sůl říká. Když si do vody nasypete lžičku soli a pořád vám to nepřijde nijak zvlášť slaný a vlastně vám to chutná, tak je to možná signál, že tu sůl potřebujete.

Ta hodnota prolaktinu mě pak jen utvrdila v tom, že by to mohl být určitý směr. On se totiž může údajně prolaktin zvyšovat i z důvodu nedostatku sodíku v těle (kromě dalších milionů příčin). Respektive sůl (sodík) je prý anti estrogen a anti prolaktin a to se v dnešní době celkem hodí.

Solím hodně, ale vždy jen tolik, aby mi to chutnalo nebo při nejmenším nevadilo a dávám si pozor, aby to byla opravdu jen sůl. Zajímá mě sodík, ne fluor nebo jód. Ideálně čistá rafinovaná bílá sůl. Himalájská asi taky ok. S mořskou si nejsem úplně jistej (jestli to není spíš plast a těžké kovy). Jedlá soda je podle mě taky ok.

Tak uvidíme, až se odhodlám za čas k dalšímu testu. Každopádně když si teď dám trochu vody se solí před spaním, tak je to, jak kdybych dostal palicí přes hlavu. Krásný hluboký spánek až do rána a to se mi líbí.

Dilema

„Nevytvářejte problém, vytvořte dilema.“

– John Danaher

Pokud se věnujete například nějakému druhu bojových umění nebo v podstatě čemukoliv, kde se s někým soupeří, tak to, co nechcete dělat, je vytvářet problémy soupeři. Proč? Protože problém, má řešení. Někdy jednodušší, někdy složitější, ale vždycky tam nějaké je.

Dostal jsem soupeře do problémů…poradí si s tím nebo neporadí? Chyba.

To, co chcete, je vytvořit dilema. Dát soupeři na výběr, ale s tím, že ať si vybere jakoukoli variantu, tak je to pro něj konečná.  Buď ti zlomim nohu nebo tě uškrtim, vyber si. Buď ti vezmu věž nebo koně, vyber si.

Pokud vytváříte pouze problémy, pak vlastně stojíte na základní čáře a jenom pinkáte míček na soupeřovu stranu, spoléhajíc na to, že to třeba pokazí. To může vést k úspěchu, proč ne, ale tak jako tak vlastně předáváte kontrolu nad výsledkem soupeři. On je na tahu. Může to zkazit, ale taky nemusí.

Pokud ale vytvoříte dilema, pak míček zůstává na vaši straně a vy se pouze rozhodnete na kterou stranu ho piknete, podle toho, kam se soupeř rozběhne.

Dilema může být jasně viditelné nebo skryté, zamaskované jako pouhý problém. Ale musí tam být, pokud chcete mít vše ve svých rukách.

Průměrnost

„Grappling komunita říká, že neumím grappling, ale to není jen grappling komunita. Boxerská komunita říká, že neumím boxovat, kickboxeři říkají, že neumím kopat, zápasnická komunita říká, že neumím zápasit. No a já říkám všem, pojďme se bít. ‚Ne, ne…dobře teda, ale pouze pod specifickýma pravidlama‘. No a tady to máte…já nepotřebuji pravidla. To je moje odpověď.

– Conor Mcgregor

To mi dost připomíná to, co děláme my.

Asi nikdy nebudeme nejlepší gymnasti, a co děláme na kruzích pro ně není ani rozcvička, vzpěrač s náma vytře podlahu ve zvedání vah, akrobat se možná i bude smát našim pokusům o akrobacii, čtyřma míčkama žongléra neoslníme a crossfitter nás rozdrtí v klasickým WODku, boxer nás rozmlátí, kdykoliv se mu zachce.

Ale je dost možný, že my se budeme prostě tak nějak líp…hýbat?

Stripper squat

Pod tímhle krásným názvem se ukrývá klasická chyba při dřepech (ale i deadliftech).

Jedná se o situaci, kdy z nějakého důvodu při koncetrický fázi dřepu hrudník kolabuje dolu a boky naopak jdou napřed, tudíž nahoru. Ve finále pak takový dřep vypadá tak, že se nejdřív v podstatě dostanete do takové variace good mornings a pak teprve napřímíte horní trup, proto stripper squat (představte si to a pochopíte).

Skoro každý, kdo se snaží zvedat trochu větší váhy, se s tím setkal, ale ne úplně každý ví, proč se to děje.

Takže proč se to děje…

Těch důvodů může být více.

Zaprvé může jít o silovou nerovnováhu mezi kvadricepsy (přední strana stehna) a hamstringy (zadní strana stehna), respektive mezi posterior a anterior řetězcem. Vaše kvadricepsy se starají o extenzi v kolenním kloubu a hamstringy o extenzi v kyčlích. V ideálním případě oba spolupracují a úhel hrudníku zůstává stejný a zvedá se zároveň s boky. Pokud je jeden z nich hodně dominantní, tak nastává problém. Věnujte pozornost úhlům v kyčlích a v kolenech. Pokud se kolena narovnávají rychleji než kyčle, pak máte dominantní kvadripcepsy a měli byste zapracovat na svém posterior řetězci. Naopak pokud je extenze boků rychlejší než u kolen, pak jsou slabým článkem kvadricepsy.

Zadruhé může jít o vyloženě koordinační problém, neschopnost vzájemné spolupráce zapojených svalů. To je pak trochu složitější.

A zatřetí může být důvodem taky neschopnost zádových extenzorů udržet vzpřímenou pozici trupu.

Pokud se vám tedy stává, že těžkou váhu zvedáte jako striptérka, tak se zkuste zamyslet, kde může být problém a začněte pracovat na jeho odstranění. Pokud to teda tak nezvedáte schválně, ať už z jakéhokoliv důvodu… 🙂

Candida albicans

Kdysi dávno jsem se v jednom příspěvku zmínil o houbě jménem Candida albicans.

Nějaký čas jsem ji dost studoval, protože jsem měl pocit, že jí mám v sobě přemnoženou. Bílý jazyk, trávicí potíže, navíc jsem dost hypochondr. Takže jsem zahájil misi na její likvidaci.

Poznámka pod čarou: Jel jsem tenkrát low carb spolu s občasným přerušovaným hladověním. Cítil jsem se dobře a říkal jsem si, že až se zbavím té candidy, tak už budu totálně optimalizovanej, zdravej a šťastnej a vůbec mě tenkrát nenapadlo, že to možná spolu může „trochu“ souviset.

Jak už jsem psal v tom předchozím příspěvku, tak jsem samozřejmě nejdřív zamířil na internet, kde byly klasické rady a tipy alá vynechte cukr, mouku (což jsem už dávno dělal)…někde psali nejíst i mléčné produkty, ale jinde je zase třeba doporučovali. Prostě klasika, totální chaos a nakonec víte míň, než na začátku.

Nevzdal jsem se a zabředl do hlubšího a mnohem strastiplnějšího bádání.

Byla to dost dřina a vzalo mi to hodně času, který jsem možná mohl strávit hodnotněji (třeba koukáním do zdi), ale nakonec jsem se dopátral něčeho, co mi dávalo smysl. Nechal jsem to trochu uležet a dnes, cca po roce, jsem se rozhodl o to podělit, protože mi to ten smysl stále dává a hlavně už dnes nemám bílý jazyk, ani problémy s trávením (hypochondr jsem pořád).

Takže tady je souhrn mého výzkumu, jak jsem ho před tím rokem sepsal (a pořád si za tím stojím):

Candida albicans

Candida albicans je kvasinka, která je přirozenou součástí gastro-intestinálního traktu (GIT) většiny lidí. Při přemnožení však může způsobovat řadu zdravotních problémů.

Příčinou přemnožení candidy albicans není na rozdíl od všeobecného přesvědčení zvýšená konzumace cukru, ale oslabený imunitní systém (špatné stravování, nadužívání antibiotik, vážné onemocnění).

Oslabený imunitní systém je pak způsoben mnoha proměnnými. Jedná se ale především o nízký metabolismus (hypotyreóza) související s estrogenovou a kortizolovou dominancí a inzulínovou resistancí, který má za následek snížené mitochondriální dýchání (produkce kyseliny mléčné), jenž vede následně k oslabení celého organismu a s tím souvisejícím mnoha problémům. Konkrétně pak u candidy albicans (a i dalších kvasinek) dochází ke snížení tvorby protilátek slgA, které tvoří první linii obrany našeho imunitního systému proti jejich přemnožení. Při nízké hladině slgA pak mohou kvasinky a jejich vlákna prostupovat dál hlouběji do střeva.

Navazujícím problémem pak je, že candida za normálních podmínek a správného fungování metabolismu vylučuje ethanol, který je pro nás celkem neškodný, ale při nedostatku slgA začíná vylučovat aldehyd, který způsobuje zmenšování epiteliálních buněk tenkého střeva. To umožňuje toxinům prostupovat skrz membránu tenkého střeva do krve (leaky gut syndrom), což může vést k celé řadě dalších problémů.

Stravování

Candida se živí cukrem. Při dodržování doporučovaných diet založených na omezení cukru s cílem kvasinky vyhladovět však dochází paradoxně k většímu množení kvasinek. Kvasinky nemají přísun potravy a hledají nové zdroje, což vzhledem k oslabenému imunitnímu systému (slgA) a jeho větší prostupnosti vede k jejich invazi do dalších částí gastrintestinálního traktu, kde prostupují do buněk s estradiolem (estrogenová dominance).

Proto se jeví jako vhodný postup strava bohatá na maso (hovězí, zvěřina), mléko, vejce, sýr, játra (telecí), vývar, některé druhy ryb a mořské plody, ovoce a kořenovou zeleninu. Tedy strava s cílem navrácení hormonální rovnováhy a zvýšení metabolismu pomocí optimalizace thyroidních hormonů.

Nevhodné jsou potraviny s vysokým obsahem polynenasycených mastných kyselin PUFA (stimulace kvasinek) jako například rostlinné oleje (kromě kokosového a olivového oleje), ořechy a většina povrchové zeleniny (zvláště v syrovém stavu). Omezit nebo nejlépe eliminovat se také musí konzumace potravin vedoucích už ve své podstatě k inzulínové resistanci a estrogenové a kortizolové dominanci (většina obilovin, luštěniny, sója, průmyslově zpracované cukry a tuky, alkohol).

Pozn. Ústa obsahují velké množství slgA a laktoferinu, které chrání před přemnožení candidy. Při snížení metabolismu a zmíněných protilátek se membrány v ústech stávají náchylné k napadení. Bílý povlak na jazyku je tedy známkou oslabeného imunitního systému a poškozeného metabolismu, což má za následek špatné trávení (pokud nejde o leukoplakii). Rychlou pomoc většinou dokáže obstarat výplach jedlou sodou nebo práškovou sírou.

Shrnutí

SlgA je hlavní protilátkou, která chrání GIT před přemnožením kvasinek. Při estrogenové dominanci a dietách bohatých na nenasycené tuky (low carb, vegetariánství atd.) dochází k nadměrné produkci kortizolu, adrenalinu, estrogenu, serotoninu atd., které nadměrně zatěžují játra a zabraňují konverzi thyroidního prekurzoru T4 na T3. To poškodí metabolismus, změní pH v celém GIT, potlačí imunitní systém (snížením slgA) a způsobí přemnožení kvasinek.

NEAT

Dnešní tip bude pro ty z vás, kteří možná trochu řešíte váhu, držíte nějaké diety apod.

NEAT je anglická zkratka pro spojení Non Exercise Activity Thermogenesis. Úplně nevím, jak to přeložit do češtiny, aby to dávalo smysl, takže zůstanu u té zkratky.

NEAT představuje tu část našeho denního metabolismu, která obsahuje všechny aktivity, které provádíme, kromě přímo cvičení nebo tréninku zaměřeného na naše hubnutí. Může to být gestikulace, mluvení, chození, umývání nádobí, drbání se na hlavě, cokoliv. Prostě jakákoliv aktivita, která přímo nezahrnuje sport nebo trénink v posilovně.

A právě tato část je pro to shazování váhy v podstatě nejdůležitější. Tímhle NEATem můžete denně spálit třeba až k 2000 kcal, což není úplně málo.

Problém je v tom, že pokud držíte diety nebo máte kalorický deficit a do toho třeba ještě tvrdě trénujete, abyste „pálili“, tak pak přichází únava a letargie, nic se vám nechce (to všichni známe) a tím pak z NEATu ukrajujete čím dál větší kousky, až z něj skoro nic nezbude a skončíte u toho, že se celý den válíte na gauči u televize a jenom čekáte, až vám na břiše vystřelej ty vysněné břišáky.

Možná trochu lepší přístup by byl, si uvědomit, že čím víc energie mám, tím více jí můžu „utratit“. A ne jenom v gymu, že si dám o kolo kruháče navíc, ale v běžném životě. Budu mít energii na přátele, koníčky, normální činnosti jako je nákup, úklid nebo na svůj rozvoj, mozek taky potřebuje někde brát energii…

Třeba takové žonglování je pořádně NEAT! *mrk, mrk*