Včera jsem zhlédl velice zajímavé video, které vyvracelo mýtus o tom, že tuky jsou pro nás špatné a způsobují tloustnutí a vysvětlovalo, jak ten blud tenkrát vlastně vzniknul atd.
Teda vyvracelo…prostě řekli, že tuk je hodnej a za všechno může cukr.
Ehm.
Mimochodem to video má na youtube 3,5 milionu shlédnutí.
Miluju tohle zjednodušování. Tuk jako padouch neobstál, jsme furt tlustý a nemocí přibývá, tak to hodíme na cukr a je to. Protože takhle jednoduché, to je. Přece naše tělo není nic složitého, že. Vyndáme cukr a budeme zdraví.
No nevím.
Základ celé hypotézy, že cukr je zlo, byl ve videu položen na tom, že pokud přijímáme více cukru, než jsou schopna naše játra zpracovat, tak se cukr v těle usadí jako tuk. A s tím absolutně souhlasím!
Kde je tedy problém?
Problém je už v té samotné větě. Která vlastně sama o sobě neříká nic o tom, že cukr je špatný. Pouze říká, že příjem většího množství cukru, než jsou schopna naše játra zpracovat, může být problematický. Jak na základě takovéto věty může vůbec někdo vyvodit závěr, že cukr je špatný?
To je jako říct, že pokud přijmeme větší množství vitamínu A, než naše tělo dokáže pojmout, tak nás může otrávit a proto je škodlivý a musíme se mu vyhýbat. To přece nedává smysl.
Je přece jasné, že ať už se budu od rána do večera cpát nějakým vitamínem nebo cukrem, tak mi to asi neudělá úplně dobře. Na to člověk nemusí mít doktorát na výživu a celé dny ležet ve studiích.
Pořád a neustále se vracíme k jednomu a tomu samému principu:
„Jed je ve všem a nic není bez jedu. Je to dávka, která rozhoduje, zda bude jedem či lékem.“
-P. Von Hohenheim (Paracelsus)
V čem to tedy je? Proč lidi tloustnou a přibývá nemocí?
To je tak složitá otázka, na kterou se nedá jednoduše odpovědět. Nemůžeme přece říct, muže za to tuk nebo cukr. Takhle lidské tělo nefunguje.
Zaprvé není tuk jako tuk. Máme rostlinné tuky, ty pak se dále dělí na PUFA, MUFA, které se dělí na omega 3, omega 6 a omega 9. Pak máme živočišné tuky, které se dělí na MCT tuky a ty s dlouhým řetězcem (zkratku nevím). Do toho ještě trans tuky. Navíc do tuku se promítá, jak to zvíře žilo, co jedlo, takže je rozdíl, jestli si dáte steak z kravičky, co se celý život pásla v horách na čerstvém vzduchu, papala travičku a umřela s úsměvem na rtech nebo si ho dáte z nějaké, co celý život byla někde zavřená ve tmě, krmili ji chemií a umřela po brutálním mučení. Pojďme se vyhýbat obilovinám, řepce, radši si dáme zdravé sádlo z prasátka…a čím myslíte, že ho asi krmili, co?
A stejně tak není ani cukr jako cukr. Co vlastně myslíme pod pojmem cukr? Jenom sacharózu, glukózu, fruktózu nebo sacharidy jako celek? Monosacharidy, oligosacharidy, polysacharidy….takže i laktóza, maltóza, rafinóza? Škrob, glykogen, celulóza, chitin. A pak všechny ty „zázraky“ moderní doby jako jsou glukózo-fruktózové sirupy, modifikované škroby atd. Umělá či přírodní sladidla…dřív než se začnou vynášet soudy, možná by se mělo udělat alespoň jasno v pojmech.
Pokud se odprostíme od toho, že není cukr jako cukr (což je dost těžké a nedává to moc smysl), tak ok, přijímám více cukru než moje játra dokážou zpracovat. Přestanu tedy konzumovat cukr….ne. Pravdou totiž je, že pokud máte zdravá a dobře fungující játra, tak by ani lehce zvýšený příjem cukru neměl být problém a vaše játra by si s ním měla lehce poradit. Omezím cukr, možná, pokud ho opravdu byl nadbytek, ale pak je možná dobré se zaměřit na skutečný problém. Proč moje játra nefungují optimálně.
Opět a znovu se řeší důsledek a ne příčina problému. Neřeší se, že většina lidí má v háji játra a proto si nedokážou poradit s přijatým cukrem, ale radši prostě nebudeme jíst cukr. Tečka.
Hlavně, že se našel viník, na kterého je možné všechno hodit, že ano.