Použití

Než se pustíme do dalších specifik biofeedbacku, resp. schopnosti naslouchat svému – protože to nic jiného není, autoregulační protokol – tak je dobré si uvědomit jednu věc. Tohle není jenom pro trénink. Nebo pro trénink s činkou.

Tohle je i pro jógu. Stejně tak pro vaření. Pro dělání úkolů, domácí práce, učení se cizímu jazyku atp.
Tohle je metoda, jak se rychle něco naučit, jak nebojovat sám se sebou, ale naopak využívat momentálních nálad a stavů a využít to, jako setrvačník, k ještě rychlejšímu postupu.

Vemte si jógovou sestavu – jsou tam nějaké předklony, nějaké záklony, rotace, inverze, výdrže, přechody…
Je ta daná sestava vhodná v každý okamžik pro každého člověka ? Jestli máte mozek, který přemýšlí a čtete to tady píšu, tak jediná správná odpověd je :”…ne, není…”.
Je to plošné bombardování. Zahrneme všechno, co se hodí – rotace, inverze, předklony, dáme tam trochu víc toho, co člověk nedělá tak často, přihodíme to či ono na vyvážení. Ono něco pro vždycky zabere.

A budeme to dělat každý den.

Ale každý den vám tohle všechno nemůźe udělat dobře. Něco vás zlepší, něco zhorší – a vy chcete dělat to, co vás zlepší, aby ste byli schopní dělat to, v čem jste teď horší.
I v té sestavě můžete dělat varianty – pootočit nohy, maličko jinak rotovat, zvednout zrak atp. – od čehož vás většina učitelů odradí, protože to prostě má vypadat nějak posvátně.

To samé je silový trénink. Vyvážený 3xtýdně, tlak a tah a dřep a něco. Ale co když nepotřebujete vůbec tlak. Nebo co když dneska potřebujete vertikální tlak, ale ne horizontální ? Protože jste včera celý den nesli batoh a na krku dítě, co už nemohlo, tak dneska je potřeba jiný vzor než normálně. Protože jste živý tvor a ne robot…