Vypadá to, že něco v nás měří čas. Máme hodně “vnitřních” časovačů, ať se jedná o potřebu jídla nebo spánku. Ale tohle je velmi zajímavé.
Podle toho článku má mozek určitý rytmus, podle kterého střídáme pozornost. Tj. nejde úplně něčemu věnovat plnou pozornost, ale dejme tomu každých 250ms proběhne rozhodnutí, jestli se něčemu věnujeme nebo ne. Každých pár mikrosekund.
A teď – co se stane
- když to dokážeme trénikem zkrátit
- když to dokážeme tréninkem prodloužit
- kdyź to dokážeme trénikem u někoho poznat (kdy přepíná pozornost)
Co myslíte?
