Po nedávnem příspěvku od Petra o vztazích, jsem si vzpomněl na tohle přirovnání. Tenhle příměr mě ze začátku pobavil, pak vyděsil. Je na tom kus pravdy. Nemusíte to aplikovat jen na vztahy, ale na jakoukoliv činnost, třeba na pohyb 🙂 Jak psal druhý Petr ve střídmosti, jak lidi neustále hromadí, další semináře knihy apod. Prostě možná jen fičí na perníku, nebo-li fenyletylaminu. Jsme teda samostatně rozhodující se bytosti, nebo jsem řízeni emocemi, podvědomím, vlastně mikrobiomem a ten řídí houby 🙂 Jak se v tom vyznat? Kdo ví…
O autorovi:
Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.
