Hlasivky. Nedávno o nich Petr psal. Jsou neuvěřitelné kolik zvuků jsou schopny vydat. Můžete napodobovat zvuky zvířat, nástrojů, hlasů jiných lidí.
Jen pohled na mezinárodní fonetickou tabulku bere dech.
https://en.wikipedia.org/wiki/International_Phonetic_Alphabet#Letters
Nejhlubší zvuk, který vytvořil Tim Storms má hodnotu 0,189 Hz. Nejvyšší vyprodukovala Georgia Brown a má hodnostu 25087,7 Hz. Zatím co jeden se může bavit se slony a velrybami, druhý s netopýry, psy a delfiny 🙂 Slyšitelný rozsah se uvádí od 16 Hz po 20kHz, ale ty vysoké tóny se s věkem ztrácí. Poslechněte jak jste na tom:
Je zajímavé jak napříč světem různé hudební kultůry pracovali s hlasem. Od klasického operního zpěvu, nebo například jódlování, přes alikvótní a hrdelní zpěv Mongolska a Tuvy.
Přes hrdelní zpěv inuitských žen, kde se při tvorbě zvuků používá nejenom výdech, ale i nádech.
Přes různé křiky používané v metalu, které kombinují všechno předchozí.
Po třeba novinku, kdy zpěvačka harmonizuje sama sebe, od 6:13-6:25. Neskutečné. Mimo jiné za tuto píseň obdrželi grammy.
Po líheň nápadů, beatbox. Kde se všichni snaží kombinovat všechno možné i nemožné co jde vytvořit, dechem, jazykem, rty, hlasivkami, hlasivkovými vazy a já nevím čím vším ještě 🙂
Cover verze nejvíc shlédnuvší písně na youtube
Kolik zvládnete udělat zvuků za sekundu? Třeba 2o jako Alem?
Tady přehled kombinace možnosti hrdelních zvuků používaných v beatboxu
A nezapomeňte, můžete rozbít sklenici jen za pomocí svého hlasu 🙂
Jaký je vás movement hlasivek? Mluvíte, zpíváte, zkoumáte? Proč? Protože můžete 🙂
