Hormetický efekt je celkem známý a snadno pozorovatelný jev, který, zjednodušeně řečeno, ukazuje míru adaptace na nějaký stres, fyzický i psychický.
Cvičení, jídlo, zima, teplo, vztah, práce…všechno jsou to určité stresory a jejich množství následně určuje, zda na vás daný stres bude působit pozitivně nebo negativně. Jsou pro to pojmy eustress (pozitivní adaptace) a distress (negativní adaptace), ale to není zas až tak důležité.
Důležitá je ale míra horméze. Hranice, která určuje, zda bude mít daný stresor pozitivní nebo negativní odezvu v našem organismu.
A v tom je právě háček, protože každý máme tu míru horméze (hranici) jinde.
Takže zatímco jednomu může něco dělat moc dobře, druhému to může ubližovat.
To je důvod, proč taková ty obecná doporučení nedávají úplně smysl.
Buďte tedy velmi opatrní, od koho berete rady a jak s nimi nakládáte.
Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat. Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal. Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.
