Impuls síly je další pro nás důležitá fyzikální veličina, která vyjadřuje časový účinek působení síly (závaží, vlastní váha, protivník).
Pokud například hážeme tenisákem, snažíme se, aby míček dosáhl co největší rychlosti při odhodu. Toho lze dosáhnout zvýšením působící síly nebo právě časovým působením síly.
Důležitým bodem je vždy síla, která uvede předmět do pohybu. Ta musí být vždy vyšší, než síla potřebná k izometrické kontrakci. Pokud chceme tedy zvednout stokilovou činku, musíme vyvinout sílu alespoň mírně větší, abychom ji uvedli do pohybu, což je celkem logické.
Zde se uplatňuje tzv. RDF (Rate of force development), který znázorňuje míru toho, jak rychle je produkována maximální koncentrická svalová síla a výsledný výkon. Jinými slovy je to poměr produkované síly a času potřebného k jejímu dosažení.
Je důležité si uvědomovat, že explozivně trénovaný člověk dosáhne maximální síly rychleji než člověk, který se zaměřuje především na trénink maximální síly. Ten je však schopen produkovat větší sílu.
To znamená, že je potřeba hledat určitou rovnováhu mezi těmito dvěma tipy síly, tak, aby sloužily dobře vašemu záměru.
Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat. Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal. Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.
