Tohle je prostě geniální, takhle přistupovat k pohybu, životu je to o co by mělo jít všem, někdo k tomu dojde přes duchovno, někdo přes hudbu, někdo přes pohyb, ale výsledek je stejný, jak dokážete, nebo nedokážete reagovat na přítomnost a tím třeba úplně změnit výsledek. Miles byl génius, možná za to můžou i drogy, možná ne, každopádně jeho postřehy stojí za to.
“Do not fear mistakes, there are none.”
“I’ll play it first & tell you what it is later.”
“Don’t play what’s there, play what’s not there.”
“If you understood everything I say, you’d be me!”
“It’s not the notes you play, it’s the notes you don’t play.”
“I can tell whether a person can play just by the way he stands.”
Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.
