Pokud trénujete maximální sílu nebo výbušnost, pak byste měli pracovat s maximálními odpory a malým počtem opakování (1-5RM, 85-100% max).
Takto intenzivní trénink může být prováděn pouze za předpokladu kompletního zotavení po každé sérii, aby se předešlo nástupu časné únavy (CNS).
Pozn. Čistě pro zajímavost, mezi hlavní příčiny únavy při vysokointenzivní zátěži patří únava nervosvalových spojů(porušení vedení akčního potenciálu), kontraktivní únava (vápenaté ionty, poruchy v myofibrilárním komplexu), deplece substrátů (ATP, CP, glykogen), akumulace metabolitů a oxidativní stres (volné radikály).
Tomu musí tedy odpovídat odpočinek. Ten by se měl pohybovat mezi 3-5 minutami, v určitých případech klidně až 7 minutami.
Často je tendence, ať už z nedostatku času nebo čisté neznalosti, zkracovat intervaly odpočinku.
Nelze však opomíjet fakt, že nervový systém vyžaduje 5-6x delší čas na odpočinek než systém svalový.
Takže nespěchejte.
Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat. Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal. Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.
