Petr už kdysi psal o pozitivním vlivu vizualizace. Tady, tady a tady. Častokrát jsem tuto techniku používal, když jsem se učil nový prvek. Prováděl jsem ho ve své mysli, tam a zpátky. Zastavoval jsem si ho a představoval, jak v daném momentu vypadá a co se s mým tělem děje a co musím udělat, abych se do dané pozice dostal.
Před časem jsem narazil na video s Javierem Sotomayorem (už 25 let drží světový rekord ve skoku vysokém, 245cm). Když jsem se na to video dokoukal, uvědomil jsem si, že jsem sice dělal to samé, ale vlastně nedělal. Same, same, but different. Kde už jsem to slyšel 🙂 Takže až budete vizualizaci provádět, nezapomeňte, že nakonec to budete muset převézt do reality a do reálného času, tak zkuste jestli to vaše mysl dokáže. Protože stavět si vzdušné zámky dokáže kdekdo.
Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.
