“Dělejte víc a víc s míň a míň, až nebudete dělat nic.”
– Rasmus Olme
Silná myšlenka.
Je vidět všude.
Začínající malíř, který maluje svůj obraz do sebemenšího detailu a Picasso, který si vystačí s kruhy a čtverci…
Cirkusový akrobat, který na počátku oslňuje obtížnými akrobatickými čísly, aby skončil u expresivního vystoupení houpajíc se jen na laně…
Žák bojových umění, který používá nespočet technik a úderů a mistr, jenž vás porazí jedním…
Hudebník, který experimentuje s tisíci zvuky, aby jeho poslední píseň byla jen jeden nekončící harmonický tón…
Je vidět všude.
Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat. Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal. Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.
