Další informací, kterou říkal Jan Šula na své přednášce a která mi přišla naprosto stěžejní. Největší vliv na to, jaký budete mít den má to, co děláte, jak si plánujete, představujete den, v prvních 60 sekundách po probuzení. Je to moment, kdy procházíte mozkovými vlnami z delty, thety do alfy, až nakonec po těch 60 sekundách, se dostanete do bety.
Čili, probudit se, vyletět z postele a honem honem, nebo začít listovat v mobilu co nového na sociálních sítích, není úplně vhodný start do nového dne. Udělejte si z toho rituál, chvilku si představujte, jaký by měl být váš den a pak šup ho zrealizovat.
Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.
