Teď jsem někomu odpovídal na Facebooku, že jsme se nezapomněli hýbat. Prostě to už neděláme, protože to nepotřebujeme. Pokud si nezměníte život, tak jako já před lety, tak nás téměř nic nenutí se pohybovat, reagovat, uhýbat, periferně vidět, lépe slyšet, vidět dál než za monitor počítače.
Je vlastně smutné, že musíte jít ke “specialistovi”, který vám ukáže, jak se hýbou děti a to vám jako pomůže. Moje dcera není ani specialista, ani dvakrát certifikovaná s diplomem. Ale umí běhat, točit se, dřep ji nedělá problém, houpe se na kruzích, visí na hrazdě, za nedlouho udělá shyb. A to ji není ani 5 let.
Učil jí to někdo? Ne, to má sama. Protože se hýbe pořád, přišla na to výzkumem.
Nuťte se víc do průzkumu, do svojí praxe. Žádná kniha, žádný diplom, žádný seminář vám tohle nedá.