Kdysi dávno, jeden z prvních tipů, byl o stání. O tom, jak obtížné, ale prospěšné je stát. Fascinuje mě to čím dál tím víc.

Jenom se postavte, svěste ruce a stůjte. Nehýbejte ani hlavou, ani rukama, ani očima. Mohl bych vám přesně popsat, jak to dělám já, nasměrovat vás na návody atp., ale zkuste to. Jenom stát. A stůjte třeba 15 minut. Nebo 40 minut. Hodinu. Stůjte.

Jednou  z nejdůležitějších rolí lidského těla je vzdorovat gravitaci. Takže když stojíte, musíte být “nějak” aktivovaní, jinak se tělo zhroutí na zem. Ale ne moc aktivovaní, jinak vás to unaví.

A teď – většina lidí je ztuhlá, tj. má v sobě moc tenze. Moc stažených, aktivovaných svalů. Ať už psychickým nebo fyzickým stresem. Zatnuté svaly jsou totální recept na problémy – žere to energii, omezuje to tok krve do svalů a orgánů, mění to pozici a polohu těla, časem i fyzicky kosti a klouby.

A co se stane, když budete hodinu stát ? Jedním z efektů je, že ty svaly začnou povolovat. Protože to prostě nevydrží, nemohou být zbytečně zatnuty tak dlouho, už to nepůjde.

Ano bude to bolet, budete mít trochu asi křeče :), ale ve finále – ty svaly vypnout. Zůstanou jenom ty nezbytně nutné. A pak pochopíte, že se můžete hýbat i jinak. A tím, že se uvolní fyzický stres, tak s velkou pravděpodobností začne uvolňovat i ten mentální.

Pomocí podobných praktik v Číne uzdravují všechno možné – cukrovka, rakovina, stres, chronická únava – prostě stůjte. Je to zadarmo, je to jednoduché na provedení, nikoliv už tím, co a jak vlastně máte dělat.

Je to velice prospěšná praxe – zkuste si dát projekt. Stání bez pohybu, bez myšlenek. Bez mrknutí oka.