Občas jsme tak trochu "zamrzlí" v tom, že musíme dělat obtížné věci. Že všechno musí být těžší, náročnější. Nemusí a občas se naopak hodí ulehčit si prácí. Když chcete řekněme udělat 5 shybů a zatím uděláte jenom 2, tak můžete postupně drtit různé progrese, aby vám zesílily svaly a vaše nervy si zvykly na ty
David Whitley je dost velký silák, ale nikdy mi nepřipadal zdravý. Je to samo relativní pojem, ale jeho konstituce byla prostě... no byl tlustej podle mého :) Nedávno začal dělat keto dietu a tvrdí, že mu to velice prospívá. Na FB psal, že má mnohem větší sílu a všechny parametry vzrostly. No a teď hádanka
"Pocit námahy je subjektivní pocit promarněného pohybu... pocit, že děláme něco, co jsme neměli v úmyslu." Moshe Feldenkrais Geniální. Nedá se než vzpomenout na biofeedback.
Když máte dva úkoly, jeden těžký a druhý lehký, který si zvolíte jako první ? Existují různé názory, poučky ba knihy.
V souvislosti se včerejším monitorováním výkonu - jsou další proměnné než váha nebo počet opakování.
Vždycky jsem si psal do sešitu, co jsem odcvičil - sety, opakování, váhy, pocity...všechno. Už to nedělám. Proč ?
Blížíme se pomalu k závěru. Vysvětlil jsem vám, jak monitorovat zpětnou vazbu vašeho těla (a mozku) a jak se podle toho chovat. Jak podle toho měnit svůj trénink, chování a aktivitu vůbec. Co dělat, když mi daný cvik nefunguje.
Než se pustíme do dalších specifik biofeedbacku, resp. schopnosti naslouchat svému - protože to nic jiného není, autoregulační protokol - tak je dobré si uvědomit jednu věc. Tohle není jenom pro trénink. Nebo pro trénink s činkou. Tohle je pro cokoliv.
Pokud chcete cvičit dřep a testování vychází špatně, tak máte několik možností.
Je v celku jasné, že člověk by měl (asi nejen v tréninku) mít cíl. A k tomu ostatně vede metodika, kterou vám posledních pár dní popisuji ("biofeedback").