Náhodná praxe

Existuje celá řada možností jak něco učit a jak se něco naučit, ale tohle je extrémně zajímavé.

Dejme tomu, že se učíte, nebo navičujete, tři dovednosti – třeba tři různé tipy úderů, tři tipy kroků, tři schopnosti balanci na rukou atp. První dovednosti označme jako A, druhou jako B, třetí jako C.

Teď jednou z možností je nacvičovat AAAAA, BBBBB, CCCCC – postupně jednu po druhé. Druhou je to střídat. ABC, ABC, ABC. A pak si můžete hodit kostkou – ABAC ABCC BABA CC – náhodně to zkoušet.

Výzkum naznačuje, že nejvíc se člověk naučí – tipněte si ?

Při tom náhodném střídání. Je tam taková finta – u toho prvního, sekvenčního střídání vám daná věc půjde lépe v ten konkrétní trénink, ale druhý (třetí…) den, už úroveň zase klesne. Nicméně ve třetím případě je evidentně mozek nucený „nahrávat“ pohybové programy častěji úplně od nuly (vymazat původní, najít někde tan nový a přehrát ho novým).

Intuitivně tohle dělám už dlouho. Teď to experimentálně někdo potvrdil. Hurá.

Štěstí je volba

Žijeme v době, kdy tak nějak dáváme důraz na štěstí. Hlavně, abychom byli šťastní. Je to vážně tak důležité ?

Žijeme v době, kdy tak nějak dáváme důraz na štěstí. Hlavně, abychom byli šťastní. Je to vážně tak důležité ?

Psal jsem o pastýři, co si někde v Itálii pase ovce a sice nemá (pravděpodobně nemá) peníze, ale asi má dost čistou hlavu (možná úplně čistou) a na talíři super kvalitní jídlo, bio a vůbec.

A moje žena na to :“…ale je štastnej ?“. No, to je otázka do pranice…

Najdeme jistě extrémní případy, kdy člověk asi štěstí nenajde, ať dělá, co dělá (válka, nemoc…). Na druhou stranu, dneska máme, alespoň v našich zeměpisných šířkách velkou „kliku“, že vůbec o něčem podobném můžeme přemýšlet. Naše základní životní potřeby jsou naplněny, máme co jíst, kde spát, teče nám teplá voda a koloniál na rohu má v zásobách dostatek kalorií, je tu vcelku dost bezpečno – tak máme čas a možnosti přemýšlet o štěstí a naplnění ?

„A co je štěstí? Muška jenom zlatá“ – praví klasik, resp. Adolf Heyduk. Možná měl ten pastýř volbu – mohl odejít do města, naučit se programovat a dneska mít startup, pochopit daňový systém, vydělávat peníze, jezdit v Alfa Romeo a nosit breitlingy. Možná ale neměl volbu a musel dělat, co dělá – pást ovce. Ale nezávisle na situaci – může být jistě šťastný na pastvě, i když neví, jak se dělá front lever na kruzích, kdo je Batman, nemá wi-fi, myčku ani pěkný hipsterský baťůžek.

Víme, že štěstí nejsou ani peníze, ani statky, co člověk hromadí. Štěstí je stav mysli. Pokud si v určité situaci „nastavíte“, že jste šťastní – budete šťastní. Pokud si nastavíte opak – tak holt budete mrzutí, nešťastní a zapšklí. Jestli se budete za něčím honit, budete čekat „…až…“ něco nastane (maturita, dobrá práce, 60 vteřin ve stojce, první milión, desátý milión, chatička, důchod atp.) – pravděpodobně si potom najdete další „…až…“ a štěstí prostě nedorazí. Ani poštou, ani nijak jinak.

Často nemůžeme ovlivnit, co se nám stane. Někdy nemáme možnost volby (nebo je to tak extrémní volba, že je nepoužitelná nebo nelidská) situaci změnit. Ale můžeme ovlivnit, jak na danou událost budeme reagovat. Ve většině případů si můžeme zvolit, jestli budeme zarmoucení, naštvaní, neteční nebo prostě pokrčíme rameny, „uroníme kroupu“ a půjdeme dál.

Běžte za svým, plňte si sny, dělejte maturity, splácejte hypotéky, stojte na rukou, kupujte si auta a vydělávejte milióny. Ale nepodmiňujte tím svoje štěstí.

Být štastný je volba, stavy mysli, nastavení. Tam kde jste, co děláte a s tím, co máte. Je to na vás.