Napadlo vás někdy, proč se člověk začne klepat, když dělá isometrické cvičení?
Napadne mě to pokaždé, když dělám s někým víceméně cokoliv – l-sit, stojku, klik. Isometrická složka pohybu, tj. schopnost udržet nějakou pozici bez pohybu, jenom kontroloval pozici, je vlastně všude.
Jenom něco nám jde lépe, něco ne.
Pokud se začnete v nějaké pozici klepat – co to znamená?
Snažíte se zapojit víc svalových vláken, než jste zvyklý, a ono to prostě nezapína efektivně. Nezapnou všechna najednou, některá vypnou a zase zapnou. Jak by řekl Ido:”You are weak my friend.”.
“Jsi prostě slabej kamaráde.”
Zjistíte, že časem se přestáváte tolik klepat, resp. je to menší. Naučili jste se tu pozici stabilizovat a udržet. Dokážete to synchronizovat a zapojit víc vláken.
Můj osobní názor je(ale nemám to nijak ověřené), že se ze začátku tělo nějak snaží i zjistit pozici v prostoru. Vynakládáte úsilí, a často značné, ale tělo či končetina se nehýbe. Za normálních okolností hýbete vahou, máte nějakou zpětnou vazbu, teď se vlastně nic nehýbe, jenom to držíte. Takže mozek se tím pohybem snaží i možná trochu zjistit, co se to tam venku vlastně děje. Tak začne oscilovat.
Každopádně tréninkem to postupně mizí a objevuje se to, jenom když překročíte hranice svého výkonu (tady evidentně zase vlákna vypínají a vy se je snažíte nahodit zpět).
