Trigger pointy jsou pro někoho omletá stará písnička, pro někoho neznámá. Takže dneska malý rychlokurz.
Co to je ?
Trigger point, česky se tomu říká taky “spouštěcí bod”, je, no, bod 🙂 Vznikne následkem traumatu, úrazu, náhlého nebo chronického přetížení. Je to místo ve svalu, které někdy nahmatáte jako malou kuličku, něco jako hrášek. Dobře to poznáte tak, že je to citlivé místo. Často hodně citlivé.
Tohle se asi pro každého – když pracujete na počítači, běháte nebo makáte na kruzích. Nebo i když si celý den čtete…
Proč to vadí ?
Protože tím, jak sval vytvoří tu “kuličku”, tak se smrští. Zkrátí. A tím začne vlastně tahat za konce, za uchycení toho svalu. A za nějakou dobu, dříve nebo později to začne bolet. Ale vtip a celá pointa je v tom, že to nebolí tam, kde vzniknul trigger point. Bolí to někde úplně jinde.
Takže se udělá trigger point v bicepsu a bolí vás šlacha v lokti. Něco se stane nahoře v předloktí a brní vás ukazováček. Děsně vás pobolívá pata, ale trigger point je schovaný v lýtku. Nebo vás bolí zápěstí, dají vám to do sádry a potom vám dojde, že to může být trigger point(nebo celá banda trigger pointů) a začnete horečně masírovat (můj případ před pár hodinami).
Nevěřili by jste, kolik má člověk symptomů a problémů, které se léčí operací, sádrou, nějakou chemickou cestou (léky), ale které se prostě dají rozmasírovat.
Jak na ně ?
Jsou různé metody, jak se trigger pointu zbavit – píchnout do toho injekci nebo masírovat. Z mojí zkušenosti se vůbec nevyplatí danou část protahovat, strečovat, resp. mi přijde, že to vlastně jenom celou věc zhoršuje.
Takže masírovat – často a hodně. A on, ten trigger point zlej, časem povolí a odejde do věčných lovišť. Často má ale tendenci se vracet.
V dalších tipech popíšu nástroje a metody, jak trigger-pointy rozmasírovat.
Manuál
Vřele doporučuju tohle knihu, je to jak malá kuchařka, kde jsou přesně vidět místa, která bolí a následně místa, která je dobré masírovat. Je to jak atlas, jsou tam mapy, ale mapy bolesti lidského těla.
Myslím, že je skoro povinnost každého člověka a každé rodiny mít tuhle znalost – umět se do jisté míry “opravit” sám a až když to neklapne, začít hledat tzv. odborníka.
