Tohle přibližovadlo, už mám asi 2 roky a čím víc na něm jezdím, tím víc mi přijde super. Bydlím v poměrně rovinatém maloměstě, s dobrými bočními cestami, takže tohle byla ideální volba. Taky jsem se poohlížel po něčem, co je menší a skladnější než kolo, zároveň dost rychlé a abych na tom mohl jezdit boso a neošoupat si přitom chodidla. Taky to byla pěkná balanční a koordinační výzva, naučit se jezdit na obě strany.
Co si všímám až po delší době ježdění, jak je tenhle pohyb v křivce po rovině super. Petr už o tom několikrát psal tady a tady. Je to vlastně skvělý trénink veškerého toho uvědomování kde je motor (boky, páteř, vzpřimovače, core) a jak ten motor dobře uzemnit kvalitním pevným postojem. Všechno do sebe zapadá. Takže tuhle praktickou/zábavnou formu učení vřele doporučuju. Při jízdě z kopce to není tak znát, jako když jedete po rovině a musíte vynaložit energii k pohybu a k jeho udržení.
Abych to jen nevychvaloval, tak tady jsou menší nevýhody. Je to vhodné hlavně pro rovné povrchy, nerovnosti se s tím díky malým kolečkům blbě zvládají. Menší kopec dolů i nahoru se dá, větší je dolů sebevražda a nahoru nemožnost. Každopádně, tuhle dovednost, osvojit si tenhle pohyb, stojí za to.
