Vždycky jsem si psal do sešitu, co jsem odcvičil – sety, opakování, váhy, pocity…všechno. Už to nedělám. Proč ?
První takový sešit mám z doby, kdy mi bylo 12 let 🙂. Jak jsem psal včera, vždycky jsem byl hodně “geek”. Snažil jsem se analyzovat, jak jsem cvičil, jak mám cvičit, snažil jsem se najít nejlepší metody, nejlepší program, nasbírat data, ze kterých bych “něco” vyčetl.
Co “něco” ? Univerzální postup, program, který zabere na všechny, ve všech situacích.
Později jsem si podobné věci i programoval, když jsem dělal kettlebell lifting, tak jsem analyzovat váhu, čas, počet opakování, dělal jsem si grafy a průměry a tendence…
Byla to cenná zkušenost, ale dneska to nedělám. Jediný důvod, proč si něco ještě zapisuji je ten, abych příště věděl, kde začít a kolik opakování mám udělat. Ale vlastně to nijak nepitvám, žádná analýza. Je potřeba se zlepšovat a občas zlepšení trochu “vynutit”.
- Ale je potřeba si uvědomit několik faktů
- ideální program neexistuje
- lidské tělo je živé, takže si dneska zacvičíte a zítra jste doslova jiný člověk
- a každé tělo je jiné, trochu jinak reaguje, každý člověk se mění jinak
- takže jeden program bude na každého fungovat trochu jinak
- za rok, dva , tři – jste totálně jiný člověk a to, co fungovalo už může být úplně jinak
Píšu si pořád, ale nesnažím se už být tolik “geek”. Žádný program nebo metoda nenahradí něco, co si dneska cením mnohem, mnohem víc – zkušenosti.
Jsou to vlastně taky data, ale není to tréninkový program, je to spíš schopnost chápat a reagovat a velice pružně a relativně rychle právě ten program měnit podle situace a aktuálních potřeb.
