Když jsem ještě u těch hub. Zmínil bych, že ve středu 31.10 v 21:00, hrál na prima zoom, další úžasný dokument o tom, jak vlastně houby stvořili náš svět. Nebudu víc prozrazovat, rozhodně se podívejte.
Tady je online anglická verze, verzi s českým dabingem můžete vyhledat a stáhnout na klasických místech.
Petr dával před dávnou dobou tip na jeden naprosto úchvatný rozhovor. Pokud by jste ho ještě neslyšeli, nebo neviděli, vřele doporučuju. Pokud na to nemáte dostatek času, tato TEDx přednáška může být dobrým začátkem.
Nedávno jsem četl pěkný příspěvek od jednoho boxera. Bohužel ho neumím dohledat. Každopádně tam popisoval problém rychlosti úderů, který se u dobrých boxerů pohybuje kolem 50ms vůči rychlosti reakce, která bývá kolem 200ms. Je jasné, že i kdyby jste byli extrémně dobří v reakční rychlosti, tak se stejně nedostanete na takovou rychlost, aby jste stihli uhnout průměrnému úderu. Takže co s tím, být v pohybu a vytvářet takové situace, kdy budete vědět co a kdy ten druhý udělá, takže pak to vypadá že „uhýbáte“ úderům.
Každopádně reakční rychlost má smysl trénovat. Her a nástrojů na toto téma je přehršel. Tahle je celkem vtipná, tak si ji zkuste 🙂
Petr nedávno psal o extrémně důležitém konceptu napětí a uvolnění a já před nedávnem o neuromuskulární koordinaci. O stejném principu a o tom jak důležité je toto trénovat, mluví i toto video, je v něm i pěkné cvičení, jak si to můžete u sebe otestovat a jak na tom jste, ať nejsme jen u teorii. Já jsme se dostal na něco kolem 60 plácnutí o zem za 10 sekund, jak jste na tom vy?
https://www.youtube.com/watch?v=SZGp1iwht0w
Petr psal kdysi o dřepu pravdy. Další z důležitých variant je tzv. dřep u stěny. Jak na to?
Zde ukázky všech různých možností:
Už je tomu nějaký čas, co jsem psal o zimní balanci. Jelikož se zima pomalu blíží, tak je tady další tip, který ve velké míře zlepší vaši balanc. Nepotřebujete k tomu velké prostory, ani nijak náročné vybavení a dokáže vás to v mnohém vylepšit.
S tímto prvkem mě seznámil Pavel, neboť je to jedna z klasických cirkusových disciplín. Potřebujete k tomu jen desku (kterou můžete zároveň využívat v tréninku stojky) a válec o stejné délce jako je šířka desky. Desku i se zarážkami, ať vám válec neujede si vyrobíte jednoduše. Šířka na délku nohy, nebo lehce víc a délka záleží víceméně na vás. Něco kolem 70-80cm. Sehnat válec je trochu obtíženější. Buďto si koupíte v železářství železný, který je trochu těžší, nebo je druhá možnost a to plastový z plynovodů. Ty se ale obtíženě shánějí. Dobrá možnost je mít různé průměry válců. Zatímco na menší průměry se líp nastupuje, ale pak musíte být přesnější. Na vyšší průměry se hůř nastupuje, ale pak je to míň náchylné na chybu. Od určitého průměru se nedá nastoupit takovým nákrokem, ale musí se přes kombinaci ruky a nohy, viz. video.
Jak začít, krok po kroku.
Co můžu udělat potom, nebo zároveň s těmito prvky, je vytočit válec o 90 stupňů. Takže mi teď bude válec jezdit dopředu a dozadu. Takže druhý směr a díky tomu, že je v tomto směru deska kratší, je to mnohem těžší.
Zde některé z výše uvedených prvků:
Moc pěkný rozhovor o vodě. O tom jak se o ní nestaráme a jak nám to pomalu přerůstá přes hlavu. A taky o tom, jak tomu vlastně vůbec nerozumíme.
Chcete-li někoho odvrátit od nějakého činu, dejte se s ním do řeči na toto téma. Čím víc lidé mluví, tím méně jsou ochotni něco dělat.
Thomas Carlyle
Nedávno jsem psal o žonglovací rozcvičce, kdy potřebujete jen dva míčky. Taky jsem psal o žonglovací matematice, odtud název článku. Čili dnes vám ukážu jeden skvělý žonglovací vzor se dvěmi míčky, který vás skvěle rozcvičí. Zahřeje jak v chytání, tak v rychlosti rukou, tak v koordinaci různými směry a do toho, jako bonus, vám zamotá hlavu. Co víc si přát 🙂
V žongovací rozcvičce jsme dělali prvek, který se jmenuje shower. Což znamená, že míčky lítají pořád dokola v kruhu. Vyhodím horem z jedné ruky do druhé a pak prohodím spodem z druhé ruky do první a to pořád dokola. Když to dělám se dvěmi míčky, jmenuje se 31, když se třema tak 51, když se čtyřma tak 71. Čili z jedné ruky hážu míček do výšky 3,5, nebo 7 a z druhé ruky prohazuju zpět čili 1.
Teď vám ukážu prvek který se jmenuje 501. Takže vyhodím do výšky 5, nebudu chvilku dělat nic 0 a pak prohodím spodem 1. Což ale v reálu znamená, že jeden míček bude dělat shower na jednu stranu a druhý na druhou. Bude to o jednu posunuté, takže se to bude pěkně střídat. Potud je to poměrně složité na vysvětlení, jak na to zde:
Ještě malá poznámka na závěr. Je vhodné mít pro začátek každý míček jiný. Lépe se vám bude orientovat v tom, kde který má být a kde má skončit.
Ido o téhle schopnosti už psal a taky na to upozorňoval, když jsem byl na semináři Motion. Až ta schopnost vrátit pohyb dokazuje, že máte pohyb pod kontrolou a že jste ho zvládli. Případně pokud to jde, ten pohyb v každé fázi dokázat zastavit. Což není problém u hvězdy. Zastavit pohyb u salta zas moc nejde.
Je obecně známé pravidlo, že pokud se chci naučit nějaký nový prvek, dělám nejdřív jeho negativní fázi, nebo pozitivní v lehčí variantě. Takže například u shybu na jedné ruce dělám pohyb dolů, nebo pohyb nahoru s dopomocí druhé ruky.
Poslední dobou se spousta lidí v mém okolí vrhla do učení prvku, který se v capoieře jmenuje macaco. Tady pár variací, pokud nevíte o čem je řeč. Pokud bych aplikoval ty pravidla, tak bych si mohl dát nohy na nějakou vyvýšenou podložku, nebo někoho požádat, aby mi pomohl tím, že mě přizvedne za boky. Tohle se většinou dělá. Co už se dálá míň, nebo možná vůbec, je začít s reverzním pohybem, čili takovým trochu zvláštním přemetem vpřed přes jednu ruku a divně vytočeným zápěstím.
Takže, pokud třeba zrovna pracujete na tomhle pohybu, nebo jakémkoliv jiném, zkuste použít tyto principy. Případně si otestujte na již naučených pohybech, jestli je dokážete udělat opačně, nebo se v nich zastavovat.
Ještě podnět k zamyšlení. Je tohle opravdu obecně platné pravidlo, s kterým se dají učit všechny pohyby? Nemyslím si. Asi se dost těžko takhle budete učit třeba kraula, i když pokusit se takhle odtlačovat ve vodě by mohl být zajímavý pokus. Nebo se asi nebudete učit navlékat nit na jehlu tím, že ji budete vyvlíkat. Malé dítě se taky neučí chodit tak, že chodí pozadu. Taktéž by bylo lehce kontraproduktivní učit se psát tak, že budu psát pozadu. Zase naučit se balancovat (ať už jakkoliv a s čímkoliv) tak, že budu z té balance schválně padat, může přinést tělu a mozku zajímavé přínosy. Takže zkoumejte, kdy se tyto principy hodí a přinesnou nový užitek a kdy moc ne.