Je v celku jasné, že člověk by měl (asi nejen v tréninku) mít cíl. Ideálně víc cílů, které se zas tak moc nepřekrývají. A protože se chcete něco naučit, někde zesílit – něco změnit – je potřeba to dělat co možná nejčastěji. A k tomu ostatně vede metodika, kterou vám posledních pár dní popisuji (a jmenuje se „biofeedback“).
Takže jak si sestavit trénink ? Chci udělat stojku, zlepšit váhu ve dřepu, naučit se muscle-up a potom zvednout víc na pozved (dejme tomu). To jsou moje cíle.
Přijdete do tělocvičny a vezmete to jedno po druhém
- otestovat stojku a popř. dělat stojku dělat stojku, dokud „to jde“, dokud je ten test úspěšný a funguje to. Pokud test ukazuje, že se výkonnost zhoršila, necháte toho a jdete na další cíl.
- otestujete dřep. Pokud je to OK, začnete dřepovat a pokračujete, dokud to jde a až to nejde, jdete na další cíl.
- a tak pořád dokola.
Je ale potřeba se smířit s tím, že je teoreticky možné, že nepůjde nic. Stalo se mi to asi dvakrát v životě, tak jsem se zbalil a šel jsem domů. Když jsem se nutil do tréninku násilím, víceméně pokaždé jsem se zranil.
Garantuju vám, a vezmu si třeba ten dřep, že vám to půjde třeba 5 dní v kuse. Ne dvakrát týdně. Ale třeba 5 dní za sebou. A pak dva dny ne. A pak zase 3 dny. A pak den nic. A pak třeba 6 dní….
A naopak – máte dvakrát týdně napsané dřepy. Je možné, źe zrovna tyhle dva dny budou pro dřepy špatné. Nebo alternativně by šlo cvičit z jednoho týdne dřepovat 4 dny (ne dva), takže změna by byla rychlejší.
Celkově – objem dřepů bude mnohem větší a frekvence cvičení častější než u „klasického“ tréninku.
Zítra popíšu varianty a další možnosti co dělat, když primární cíl nefunguje. A chápu, že tohle je „úplně něco jiného“, ale až budete mít hotový návod, zkuste to.
