Dětské hry

Skoro pokaždé, když jdu se svojí dcerou po ulici, tak se začne vymýšlet nějaké hry – nesmíme stoupat na černé kostky. Nemůžeme na čáry na chodníku. Musíme skákat po listech.
Naše cesta se tak někdy prodlouží, ale hopkáme a chodíme jak zaměstnanci Ministerstva švihlé chůze.
Skoro všechny děti to dělají.
Víceméně 100% dospělých to nedělá.
Čím to? Jak by se nám změnil život? Jak se nám změnil život, že jsme si přestali hrát a jenom po ulicích spěcháme. Co všechno by se změnilo, kdybychom si začali takhle hrát i v práci (nesmíš zmáčknout žádnout lichou klávesu :), na co bychom přišli?
Hrou se učíme. Co bychom se naučili?

Autor: Petr Růžička

Jsem fyzicky aktivní celý svůj život, začal jsem se pohybovat před 44 lety a zatím se nezastavil. Od roku 2015 jsem součástí Ido Portal Mentorship Programu. Jejím cílem je vzdělávat se přímo od Ido Portala. Pořádám semináře, naučím vás online stojku. Vedu pravidelné hodiny pohybových dovedností a sám se hodně učím. Zobrazit archiv autora: Petr Růžička