Pít či nepít? Věčné téma do debatního kroužku v kavárně se zavařovačkama místo hrníčků. Pořád se řeší, jestli je kafe pro nás prospěšné nebo nám naopak ubližuje.
Můj názor je takový, že to záleží…nic není černobílé, a o jídle a pití to platí dvojnásob.
Záleží, za jakým účelem kafe pijete. Jestli vyloženě jako stimulant, který vás má okamžitě nakopnout nebo jako něco, co může podpořit váš metabolismus a zlepšit jeho celkovou funkci.
Moje zkušenost s pitím kafe byla v podstatě dvojí. Buď mě rozjelo stylem, že jsem nestíhal ani sám sebe, třásl jsem se, byla mi zima a nedokázal jsem se soustředit vůbec na nic a nebo mě naopak hodilo do takové pohody, že bych si šel nejradši lehnout a spát, což jsem nechápal, protože jsem měl za to, že to má být spíš obráceně. Dlouho mi to vrtalo hlavou a pití kafe se spíš vyhýbal. Dnes už to trochu chápu, aspoň myslím.
Ale než se zkusím podělit o můj názor, rád bych, abyste mi napsali vaše zkušenosti s pitím kafe. Jestli pijete nebo nepijete, z jakého důvodu jo nebo ne, jak často, jak moc, jak se po něm cítíte apod.
Díky!
Autor: Petr Vojtíšek
Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat.
Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal.
Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.
Zobrazit archiv autora: Petr Vojtíšek
Mám kávu rád , mám rád tu chuť a taky vůni mám rád tu kulturu okolo ní a jak už to jednou bylo psáno Petrem po vypití přepínám do jakéhosi HD rozlišení , stavám v 5:20 ihned hrnek vody pak čaje snídaně a pak v 8:00 kafe na které se moc těším piji jen s mlékem spíše větší hrnek ty pikola to nemusím přijde mi to strašně koncentrované , ve svém životě jsem prošel kde čím očem se zde nehodí psát a kávičku považuji za nejmenší problém , odpoledne pak dám druhou je to spíše společenská udalost v 13:00 dojdu holky s vedlejší laboratoře a dáme společnou kávu obvykle dáme i něco pod zub jak praví má Chorvatská kolegyně Mia 🙂 Ty stavy které popisuješ rozechvění tlukot srdce jsem zažil asi jen když jsem zkoušel přímo kofein v prášku a zrejmě jsem se trochu předávkoval ze standardního pressa mám spíše takovou jakousy placebo stimulaci a dobrý pocit . takže dvě denně vyjímečně tři když jsem totálně vyřízrený a jdu třeba trenovat v 19:00 a před tím třebas usínám s dětma u domácích ukolů pak to asi použiju jako takovou předtreningovku , za mě kafe má fajn potencial a nesmí se to přehánět jako všecko , dobrý pomocník ale špatný pán jako každá droga 🙂
Piju max 1 kafe denně. Filtrovaný, bez cukru, bez mlíka…většinou při práci u počítače, když potřebuju navodit „přemýšlecí mód“ 🙂 Jinak mi kafe odjakživa voní a chutná.
Víceméně každý den, od 1-5 espresso nebo filtr, někdy americano. Kafe mi voní a chutná.
Od mala jsem tak vnímal, že lidi mají různé závislosti a že se jim to nelíbí, ale nic s tím nemůžou dělat. Takže jsem vlastně nikdy nepil, nekouřil, nezkoušel žádné drogy a nikdy nepil kafe, takže vlastně ani nevím jak to chutná.
myslím že vídeŇská se šlehačkou by tě mohla oslovit s tou mírou zavislosti to zrovna u kafe není žádná hrůza ….jinak tvuj přístup obdivuji poznal jsem v životě jen dva takové lidí tebe a Mišu Mudráka
velmi zriedka, parkat za mesiac, vela mlieka 🙂 pijem pre chut, ako „spolocensku udalost“, na pokec s drahou polovickou po obede 🙂 a nerobi so mnou vobec nic..
Kafe nepiju. Dříve jsem párkrát zkusil ráno a vždycky jsem se pak celý zbytek dne cítil ospale. Ve zkouškovým jsem párkrát zkoušel kafe na noc, k výraznému nakopnutí moc ale nedošlo, spíše naopak.
Kafe si dávám 3-5x za den. Zpravidla espresso, ale pokud jsem na návštěvě, tak nepohrdnu i turkem. Rád zkouším různý druhy a způsoby přípravy od klasického turka, mokakonvice, džezvy až po espresso. Občas se snažím udělat den bez kávy, ale poslední dobou se to nedaří je to závislost 🙂