Velice často se setkáte s názorem, že vaše vůle je limitní zdroj. Tj. nemáte jí neomezené zásoby. Skutečně ?
Když hubnete, musíte věnovat hodně úsilí na to, co člověk jí (resp. nejí) a zároveň se pohádáte se šéfem, přijde nečekaná složenka nebo musíte obětovat hodně sil na to, aby se váš potomek zaměřil na domácí úkoly – pak vám už žádná vůle nezbyde a večer se opijete různými panáky ze zásob, co najdete v bytě, zajíte to zmrzlinou posypanou drcenými chipsy, protože čert vem dietu, kašlu na to.
Prostě jste „vyčerpali“ svůj příděl pevné vůle na ten den a na hubnutí už nic nezbylo.
Z čehož plyne, že pokud věříte tomuto přístupu, časem začnete omezovat situace, do kterých se můžete dostat a které vám potencionálně vysajou zásoby.
Což není úplně ideální, protože začnete žít asociálním, vousatým životem a nic vás (radši) nebude zajímat. Je celkem dobrou strategií dát pozor na to, jestli nemáte na stole hromadu sušenek, takže pokaždé, když jdete kolem, musíte činit rozhodnutí jestli si vzít nebo nevzít a dříve nebo později si vezmete (takže si ty sušenky doma prostě nevystavujte a i deálně si je ani nekupte).
Podívejte se na to ale odjinud – co když máte vůle nekonečně ? Jenom vám to ještě nikdo neřekl ?
