Posledních několik příspěvků bylo o tom, jak a co se děje, když se nacházíme v hladinách alfa, beta, gama, delta, theta. Jak už jsem psal, ve vlnách beta jsme skoro celý den, čili není žádný problém se do nich dostat. Vlny gama nám umožňují neuvěřitelné výkony, ale za obrovskou cenu. Takže se jimi taky nebudeme zabývat. Co zbývající tři, jak je navodit jak se do nich dostat.
- Spánek. Tam to ale nemůžeme moc vědomě ovlivňovat.
- Meditace. Kvalitním zklidněním, meditací se můžeme dostat, až do těch nejnižších hladin, byť je to dost obtížné.
- Dechová cvičení.
- Pohybem se můžeme dostat do stavu alfa, zóny, nebo-li flow.
- Vyřešením hádanek se dostaneme do stavu theta.
- Psychowalkman, audiovizuální přístroj, který nás dle nastavení může dostat do nižších mozkových hladin.
- Biofeedback.
- Silvova metoda kontroli mysli. Funguje na vlny alfa.
-
Poslech specifických nahrávek, které nás dostanou do požadovaných hladin. Na youtube po pojmem „binaural beats“ najdete veškéré vlny, či prožitky, které chcete absolvovat. Následující citace je z knihy Vlastimila Marka – Hudba jinak. Vřele doporučuju přečíst celou.
„Téhož dnes dosahuje např. dr. Robert Monroe, který s úspěchem používá svých nahrávek při léčení psychických poruch, emočních potíží, Downova syndromu, při snižování stresu a prahu bolestivosti, při relaxaci, ale také pro zkvalitnění procesu učení. Během svých výzkumů dr. Monroe totiž zjistil, že určité zvukové frekvence vyvolávají odpovídající reakci mozkových vln. Tento jev nazval frequency following response(FFR) a objev si nechal v roce 1975 patentovat. Jestliže totiž použijeme dva nezávislé zvukové zdroje, např. ladičku, která má 100 Hz, a druhou, která má 107 Hz, dohromady produkují tón, který pulzuje. Rychlost pulzace závisí na rozdílu mezi jednotlivými frekvencemi. V našem případě vytvoříme pulzaci 7 Hz. Jestliže jsou tyto frekvence aplikovány nezávisle, např. každá do jednoho ucha posluchače, vytvoříme tzv. binaurální tempovou frekvenci. Nejedná se o slyšitelný zvuk, jde jen o frekvenční rozdíl mezi dvěma konkrétními zvuky. Tento výsledný zvuk je vnímán přímo samotným mozkem a přímo vytvářen simultánně pracujícími mozkovými hemisférami. Jinými slovy, Monroe tak našel způsob, jak zvukově synchronizovat práci levé a pravé mozkové hemisféry a jak aktivně ovlivnit mozkové vlny.“
