Na seminářích pohybu jsem si skoro pokaždé dělal legraci z někoho, kdo chodil jako mimochodník – tj. v ipsilaterálním vzoru.
Asi nejvíce známý případe je poručík Goodbody z knihy „Jak jsem vyhrál válku“. Chodil ipsilaterálně (tj. levá noha a levá ruka najednou dopředu a opačně) a pokaždé likvidoval přehlídku, protože všechny okolo sebe zmátl.
No, nicméně úsměv mi zmrznul na rtech, když jsme přesně takhle začali pochodovat na v Thajsku na Movement Campu.
Ido nám vysvětlil důvody téhle chůze a taky to, že takhle trénovali chůzi samurajové, jmenuje se to „nanba“ nebo celé „nanba-aruki“. A je to přesně to, čemu jsem se posmíval smile emoticon – ipsilaterální chůze.
Zkuste to – má to cenné informace o tom, jak se hýbat. Když normálně (kontra laterálně) chodíte, v podstatě kontrolovaně přepadáváte, je to velice energeticky úsporná věc (a poslední dobou mě chůze totálně fascinuje…).
Nicméně nanba – mnohem namáhavější, ale o to víc kontroly tam je.
Doporučuju vypadat jako truhlík a začít trénovat všude, kudy chodíte – já na ulici přepínám několik druhů chůze a kroků a v podstatě to všechno nacvičuji.
Dejte vědět, jak to jde.
