Dojedu do Thajska, kouknu do obchůdku a kouká tam na mě tenhle kokos. Civilizace přináší unikátní touhy a výzvy, jednou z nich je, zdá se univerzálně, nemít tuk na břiše.
Je „zajímavé“, že pokud člověk pracuje na poli, maká v lese, loví jeleny a tak – tohle absolutně něřeší a tahle problematika je jednak někde na konci jeho hodnotového žebřičku, jednak to skoro na 100 % nebude obézní jedinec, protože prostě fyzicky pracuje.
A jakmile se začneme mít dobře, přijde s tím to, jak vypadat tak, že se vlastně nemáme dobře.
Být trošku „oplácaný“ byla známka toho, že člověk nemusí pracovat, že je zabezpečený a má dost kalorií – pro sebe i pro svojí rodinu a potomky. Tj. byl to dost kladný atribut.
Naopak vyhublý a šlachovitý – sice vypadá nebezpečně (a možná i je), ale musí (podle vzhledu) bojovat o život, fyzicky makat a nemá dost jídla.
Celý ten náš současný systém je postavený na hlavu…
Hlavně nám pokaždé někdo něco nutí, jako ten časopis tady.
Jsi tlustej – musíš být hubenej.
Jsi slabej – musíš zesílit.
Jsi hubenej – musíš mít svaly.
Klíčové – jsi nějakej… Musíš být jinej.
Nemusiš. Buďte sami sebou a nenechte si nic od nikoho nutit. Jestli chcete být „namakaní“ – buďte. Jestli ne, ne a je to naprosto v pořádku.
Je 100x lepší být pohodový nesportovec, než vystresovaný sportovec.
