Přerušované hladovění

Před nedávnem jsem byl v rámci kongresu inteligentního pohybu na dvou přednáškách s Janem Šulou. Zatím je k dispozici jen jedna (viz. níže). V té druhé zmiňoval i to, že snad jediná věc, na které se shodli snad všechny výživové přístupy a doktoři a já už nevím kdo všechno je, že přerušované hladovění je jedna z nejvhodnějších věcí pro zdraví. Petr už o tom napsal skvělý článek kdysi. Tedy jak na to. Ideálně 8 hodin za den člověk jí a 16 hodin nejí. Nebo lépe nejí nic, co by zaměstnalo jeho slinivku. Říkal třeba, že lžička kokosového oleje nevadí. Takže například jíte v časovém okně 10:00-18:00. Říkal, že těch 16 hodin to ty „blbé“ buňky nedají a umřou.

Tady pár myšlenek, které se probírají v této přednášce:

  • střevní mozek aka mikrobiom.
  • Aboridžinci – mysl i srdce může být zmatené, ale břicho(mikrobiom) neoklamete.
  • uzdravení – odpoutat se od minulosti. Přijmout odpovědnost za sebe.
  • zaujímaní postojů vytváří synapse, povětšinou s negativním dopadem. „Napiju se ráno připraveného čaje a opařím se, kdo to tu dal, beztak to byla….bla bla bla, milion myšlenek. Udělá to šimapanz a řekl by, pokud by uměl mluvit, „horká voda“.
  • 3-6 měsíců zpravdidla trvá změna, přenastavení organismu.
  • 60 sekund po probuzení.
  • dlouhověkost (denně se zapotit u v fyzické námahy a mít dobrou náladu)
  • nejezení
  • naše DNA, je obrazem našich myšlenek, naše myšlenky jsou obrazem našich proteinů, naše proteiny jsou obrazem povelů našich neuropeptidů, naše neuropepetidy jsou obrazem našich emocí, naše emoce jsou obrazem našich myšlenek.

https://www.youtube.com/watch?v=J5Mx96L0q7A

Autor: Michal Štefek

Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *