Stripper squat

Pod tímhle krásným názvem se ukrývá klasická chyba při dřepech (ale i deadliftech).

Jedná se o situaci, kdy z nějakého důvodu při koncetrický fázi dřepu hrudník kolabuje dolu a boky naopak jdou napřed, tudíž nahoru. Ve finále pak takový dřep vypadá tak, že se nejdřív v podstatě dostanete do takové variace good mornings a pak teprve napřímíte horní trup, proto stripper squat (představte si to a pochopíte).

Skoro každý, kdo se snaží zvedat trochu větší váhy, se s tím setkal, ale ne úplně každý ví, proč se to děje.

Takže proč se to děje…

Těch důvodů může být více.

Zaprvé může jít o silovou nerovnováhu mezi kvadricepsy (přední strana stehna) a hamstringy (zadní strana stehna), respektive mezi posterior a anterior řetězcem. Vaše kvadricepsy se starají o extenzi v kolenním kloubu a hamstringy o extenzi v kyčlích. V ideálním případě oba spolupracují a úhel hrudníku zůstává stejný a zvedá se zároveň s boky. Pokud je jeden z nich hodně dominantní, tak nastává problém. Věnujte pozornost úhlům v kyčlích a v kolenech. Pokud se kolena narovnávají rychleji než kyčle, pak máte dominantní kvadripcepsy a měli byste zapracovat na svém posterior řetězci. Naopak pokud je extenze boků rychlejší než u kolen, pak jsou slabým článkem kvadricepsy.

Zadruhé může jít o vyloženě koordinační problém, neschopnost vzájemné spolupráce zapojených svalů. To je pak trochu složitější.

A zatřetí může být důvodem taky neschopnost zádových extenzorů udržet vzpřímenou pozici trupu.

Pokud se vám tedy stává, že těžkou váhu zvedáte jako striptérka, tak se zkuste zamyslet, kde může být problém a začněte pracovat na jeho odstranění. Pokud to teda tak nezvedáte schválně, ať už z jakéhokoliv důvodu… 🙂

Autor: Petr Vojtíšek

Pohyb ve všech jeho možných formách je součástí mého života už od dětství, které jsem v podstatě celé strávil na zimních stadionech jako hráč ledního hokeje. Svět profesionálního sportu jsem opustil v 17letech, ale u sportu a pohybu jsem zůstal jako student Fakulty tělesné výchovy a sportu na Karlově univerzitě. Během studia jsem absolvoval kurz osobního trenéra fitness a po dokončení školy se začal této profesi věnovat. Jako osobní trenér pracuji 6 let. Prošel jsem spousty kurzů a seminářů na vše možné, něco bylo celkem přínosné, něco méně. Přečetl jsem hodně knih o cvičení, různých článků, studií, které si často vzájemně odporovaly. Zkoušel jsem klasickou kulturistiku, crossfit, kalistniku, bojová umění, hodně jsem běhal, všechny možné i nemožné fitness trendy a směry. Pomalu jsem si díky tomu všemu utvářel představu, jakým směrem se vlastně chci ubírat. Když jsem pak narazil na Petra Růžičku (Pohyb je život) a následně na Ido Portala a jeho Ido Portal method, tak jsem hned věděl, že to je ta cesta, kterou jsem vždy hledal. Momentálně se učím hýbat u Petra nebo se často houpu na laně na lezecké stěně. Do budoucna bych se chtěl, kromě hýbání pod Petrovým vedením, pomalu přesunout ze stěn lezeckých na stěny přírodní a svou pozornost zaměřit více směrem k bojovým uměním, se kterými jsem se zatím setkal jen povrchně během dvouletého tréninku thajského boxu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *