„Syndrom dosažení cíle“ pojmenoval poprve F. Matthias Alexander.
„Jedná se zvyk takového soustředění na cíl nebo konec nějaké činnosti, kterou chceme uskutečnit, že prostředky k její realizaci jsou ignorovány, a proto jsou často neefektivní a mohou dokonce způsobit různá poškození. Tak trochu se podobáme dítěti, kterému upadl míč na silnici a ono se za ním bez rozmyslu vrhne přímo pod kola projíždějícího automobilu.“
