Dřep u stěny

Petr psal kdysi o dřepu pravdy. Další z důležitých variant je tzv. dřep u stěny. Jak na to?

  1. Postavte se čelem ke zdi. Špičky rovně a udělejte dřep. Hlavu nenaklánějte na stranu, ani ji více nezaklánějte.
  2. Pokračujte s dřepováním a postupně přibližujte špičky ke zdi, až se dotknete zdi.
  3. Pak postupně dávejte chodidla tak blízko sebe, až budete mít nohy úplně u sebe.
  4. Experimentujte s polohou rukou. Buď je mějte podél těla, nebo úplně od sebe do písmena T. Natáhnuté nad hlavou, to prověří vaši hrudní páteř, nebo si je chyťte za zády.

Zde ukázky všech různých možností:

Dřepy

V mojí praxi provedení dřepů ovlivnilo pár lidí. Ido (jasně…) se svým konceptem nepravidelný a rotačních dřepů, Mart Rippetoe, který dokázal o dřepech napsat 40 stránek, John Welbourn, kterému patří zasluha za myšlenku o špičkách, co směřují dopředu. A ano WestSide Barbell a jejich „box squat“.

A teď Juggernaut Training System, jejich videa jsou super výuková, zábavná a k věci. Nejde jenom o powerliftera v gumovém obleků, ale hodně probírají vzpíraní a „raw lifting“. Ja zvedám houby, nemám nějak extra sílu, ale moc se mi líbí, jak to vysvětlují.

Jejich „5 pilířů dřepu“ jsou krátka a úderná výuková videjka, tady je první z nich, další 4 snadno najdete.

Dřep pravdy

Jedna z věcí, na kterých pracujeme hned, jakmile to jde (zvládnete dřep a možné varianty nebo mutace) a naučil jsem se jí, od koho jiného, než od Ida, tuším na Movement-X. A s tím jménem přišel můj kamarád a student Petr Čajánek – dřep pravdy. Možná se to jmenuje jinak (případně mi napište).

Někomu se to hodí pro sílu, většině pro větší, hm, možnosti…

  1. zablokovat si chodilo u stěny, ať se pokud možno nehýbe
  2. plný sestup na jednu nohu, pokud to nejde, vypomožte si rukama. Potom a jenom potom, když zvládnete tuhle fázi…
  3. dotek na stěnu stejnou rukou, jako je noha u stěny. Ideálně na stěnu položíte dlaň. Potom a jenom potom, když zvládnete tuhle fázi…
  4. dotek na stěnu druhou rukou, opět ideálně položte dlaň.
  5. zpět nahoru, vydýchat, pomodlit se a znovu dolů

Nespěchejte, žádné škuby, žádné cukání. Nespěchejte, může to chvilku trvat. Uvidíte, že i když zvedáte velké váhy s činkou na zádech, tak tohle může být problém. Může, nemusí…

Už jsem zmiňoval, že nemáte spěchat? V klidu, několikrát týdně, dejme tomu 3xtýdně,  25-50 opakování na každou nohu a celkem, v tolika setech, kolik je potřeba.

Hodně štěstí a dejte vědět.

Ciferník

Už dlouho si převaluji v hlavě jistý koncept, framework, který poskytne návod na možná trochu jiný typ síly, atletického rozvoje a obratnosti, než jste zvyklý. Testoval jsem to na některých žácích (tested on humans….), stejně tak na sobě. Jsem si jistý, že mi někdo napíše, že je to starý koncept a není to nic nového a že to praktikuje celý život, ale já jsem se s tím setkal u Ida, na podobných principech je založen jeho koncept organické síly, ale jinak ne. Rozhodně jsem to nikde neviděl podrobně popsáno.

Framework

Koncept, na kterém budeme stavět je hodinový ciferník. Normální analogové hodiny. Představte si, že stojíte uprostřed, tam kde jsou upevněné ručičky. A teď se chcete pohnout, dejme tomu ze stoje, jenom pravou nohou a položit ji na každou hodinu ciferníku. Položit nohu, přenést plně váhu a vrátit se zpět.

  • 12 hodin – to je starý,známý výpad
  • 3 hodiny – kozáček
  • 6 hodin – dřep na jedné noze aka pistol
  • 9 hodin – taková specialita, viděl jsem to asi jenom v bojových uměních (mám pocit…), dřep mna jedné noze, sedíte si na té jedné noze a druhou máte „ovinutou“ kolem té stojné
  • …a ty mezi jsou takové mutace, ale ve finále se hodí je trénovat

Pokud váhu nebudete přenášet, tak vás čekají jiné vychytávky

12 hodin –  dřep na jedné noze aka pistol

3 hodiny – kozáček

6 hodin – to může být obtížnější, musíte udělat dřep na jedné noze a na špičce, tu druhou ideálně držíte ve vzduchu.

9 hodin – dragon squat

Už tohle celkem postačí na nějaké to „domácí“ cvičení.

Jak jinak to použít?

Ciferník je dost univerzální koncept.

  • Zkuste kliky na každé hodině. Kromě 12 to bude našišato 😉
  • Zkuste kliky na jedné ruce na každé hodině.
  • A teď si to představte v jiné rovině – visíte si na kruzích, nohy na zemi. A chcete se umět přitahovat v jakémkoliv pozici, kam dáte nohy dáte nohy. Nějak si je zvedejte na lavičku, na něčí ramena atd. Ve 12 hodin nastane změna a budete tlačit, tj dělat kliky. Ve 12 hodin to bude ve stojce (to není úplně pro začátečníky), pak se to bude postupně vylepšovat. Ve 3 hodiny je úleva – klik s nohama na zemi (nebo lavičce). Pak je to pohoda. Máte? Tak teď s jednou rukou. Klik ve stojce asi nebude moc zábavný ba ani reálný, ale celá řada zajímavých úhlů bude k nalezení. Když je člověk sám, může použít druhý popruh na změnu pozice.
  • Co stojky ze dřepu do každé z hodin číselníku? Když už stojku umíte, je potřeba jí začít používat.

Hra ve dvojici

První si stoupne (na práci nohou) nebo dřepne (na kliky) do „ciferníku“ a druhý diktuje pozice. „S přenosem váhy 3,7,1,11.“ Počká na zpracování a znovu. A znovu. Cílem neni se zničit, ale procvičit neobvyklé pozice a úhly.

Možnosti modifikace

  1. Přidat váhu – to asi každého napadne jako první. Je to možnost, ale rozhodně bych nepodceňoval ostatní
  2. Zmenšovat a zvětšovat ciferník
  3. Dynamicky měnit čísla, tj. přeskakovat. Napadnou vás zase výpady, ale tohle rozhodně není jenom o 12 hodině. Protilehlé hodiny vám dají obzvláště zabrat.
  4. Jiná výška každého kroku, či kliku (na bednu, v terénu, na kopečku)
  5. Přesunovat se mezi čísly bez toho, že se zvednete nahoru. Jenom v nízkých pozicích (Ido tomu říká low-gate).
  6. Jenom dotek a zpět. Na rychlost. Na metronom.
  7. Kroky
  8. Otočky o XY stupňů
  9. …určitě Vás napadnou další legrace

Pro koho to je?

Podobný přístup, pokud bude aplikován citlivě a pomalu, zajistí dobrou schopnost pohybovat se do všech směrů. Nejen lineárně a nejenom v jedné rovině. Člověk si bude jistý, že může rychle skočit a přenést váhu v podstatě jakkoliv a kamkoliv a nic se mu nestane, takže může měnit směr, uhýbat, kličkovat, točit se… A jak všichni víme, ve fotbale se neběhá jenom rovně. I v basketbalu se člověk může pohnout jinak, než lineárně. Volejbal, rugby… A MMA ani nemluvím.

Vyhraje Vám to zápas? Ne. 100% cokoliv? Ne. Ale může to být prospěšné.

Pokud nesportujete – zkuste to, je to zajímavá a zábavná varianta rozvoje síly nohou. Nejdřív ale musíte umět dřep, dokonce několik a různé varianty. Pak si s tím můžete začít opatrně hrát.

Je tam riziko zranění – jistě, jako ve všem, co za něco stojí. Tak bacha.

Ale pro pokročilejší studenty je to dobrá věc. Dejte vědět.

Preference CNS

Centrální nervový systém má svoje preference, jak „zapíná“ svaly.

Jednou z nich je např. fakt, že preferuje svaly, které pracují s jedním kloubem před těmi, co pracují s dvěma klouby. Příkladem budiž např. glutální svaly a hamstringy. Obě skupiny svalů narovnávají/otevírají  boky. Ale hamstrigy zároveň narovnávají kolenní klouby. Ale je celkem jasné, že kolena bude narovnávat ještě něco jiného (kvadricepsy), takže primární preference CNS je nejdřív zapojit svaly s jednou funkcí (specializované, silné) a až potom ty, co mají funkce dvě.

Zajimavá preference.

Quadriceps a hamstringy

Nějakou dobu se teď hrabu v technice dřepu (zase…) s činkou. A uvědomil jsem si několik zajímavých věcí, které mi dříve „nedocvakly“.

Například mi nedošel fakt, že kvadriceps a hamstringy jsou jeden druhému antagonisty. Tj. když zapne jeden, nemůže zapnout druhý, resp. se vlastně uvolní. Když zabírá kvadriceps, nemohou makat hamstringy, protože si navzájem odporují. Takže udělat dřep vyžaduje relativně složitou souhru obou svalů (plus svaly gluteální – zadek). Kvadricepsy jsou natahovače kolene, kdežto hamstringy jsou ohybače kolene (a ještě k tomu otevírají boky spolu s gluteálními svaly).

Je to taková drobnost pro někoho, já jsem to měl jako „ahaaaa“ moment.

Zapojení svalových vláken

Co myslíte, co zapojí víc svalových vláken – těžký dřep s činkou nebo skok z místa, snožmo, do výšky ?

Co myslíte, co zapojí víc svalových vláken – těžký dřep s činkou nebo skok z místa, snožmo, do výšky ?







A odpověď je – skok do výšky. Rozdíl je v tom, že ten dřep (byť se záteží ) má delší dobu zapojení svalových vláken, ale není to maximální úroveň kontrakce.


Skok má krátkou, ale nejsilnější úroveň aktivace svalových vláken.
Takže deálně – dřepovat s vahou a skákat jak blecha.

Na obrázku je Thad Coleman. Vzadu pomáhá John Welbourne – John je obr (198 cm a váží 140kg svalů). Kolik váží Thad si netroufám odhadnout, ale John tady vypadá jak trpaslík.

Thad Coleman

Dřep na špičkách

Přátelé, kamarádi, chlapci a děvčata. Dřep na špičkách je uplně normální věc. Bez zátěže. I se zátěží. Je to normální a koleno by to mělo ustát. Dokonce bych argumentoval tím, že pokud to neustojí, tak nemáte v pořádku kolena.

Přátelé, kamarádi, chlapci a děvčata. Dřep na špičkách je uplně normální věc. Bez zátěže. I se zátěží. Je to normální a koleno by to mělo ustát. Dokonce bych argumentoval tím, že pokud to neustojí, tak nemáte v pořádku kolena.
Je potřeba pečlivě rozlišovat techniku, co vás někdo někde učí (a která se používá na zvedání činky, tj. potencionálně velké váhy) a normálním životem, fyziologicky normální situací. Je tam větší tlak (patellofemoral stres) než při dřepu na plných nohou ? Jistěže ano. Měla by to vaše noha zvládnout ? Jistěže ano.

Je naprosto jasné, že na špičkách nezvednete větší váhu, než při „low-bar squat just below parallel“. Ale to neznamená, že by jste to neměli dělat. Můžete si u toho ublížit ? Jistě, to na schodech v metru taky.

Ale když se pomalu pomaličku připravíte, vaše nohy vám poděkují. Dřív se takhle cvičilo normálně, ja takhle taky cvičím normalně, dokonce se takhle každý den hýbu ve svém životě. Najdete celou řadu případu ve sportu i v normálním životě, kdy se to prostě stane nebo se to hodí.


drep na spickach

Koleno a dřep

Koleno je v různých fázích dřepu namáháno jinak. Nahoře jde hodně o „shear“, tj. střih. V principu, se to koleno může pohnout, „sjet“ v kloubu. Dole naopak působí hodně komprese, ten kloub se jakoby otevírá.

Koleno je v různých fázích dřepu namáháno jinak. Nahoře jde hodně o „shear“, tj. střih. V principu, se to koleno může pohnout, „sjet“ v kloubu. Dole naopak působí hodně komprese, ten kloub se jakoby otevírá.

Plný kredit obrázku jde za Aaron Swanson, http://www.aaronswansonpt.com
Plný kredit obrázku jde za Aaron Swanson, http://www.aaronswansonpt.com

Potřebujete celý rozsah a zvládat oba typy námahy – tj. dělat dřepy a schopný zůstat ve dřepu dole (taky je vidět, jak se v různém rozsahu namáhají různé vazy a různé svaly, pokud si na tomhle ujíždíte 🙂.

Obrázek je od chlapíka jménem Aaron Swanson, který má občas dobré články, plný kredit za autorství je jeho.

Chobotnice v kuchyni

Jak si dobře zacvičit na omezeném prostoru.

Na seminářích dostávám často otázku, jak procvičovat to, co tam děláme, ale na omezeném prostoru. Tak tady máte příklad.

Mistr světa v sezení ve dřepu ?

Idova iniciativa „30 minut ve dřepu po 30 dní“ měla celkem odezvu, spoustu lidí začalo díky tomu dřepovat a za nějakou dobu zjistili, že to není tak nemožné, jak to vypadá. Můj článek Židle chudého muže četlo tisíce a tisice lidí a zkusili díky tomu dřep. A ono to postupně začalo jít.

A pak začali dřepět ještě víc a déle.

A pak už nic.

Což ale nebyl úplně záměr, dřep jsou „dveře“ – otevřete je a můžete projít do další místnosti. Dřep umožní spoustu věcí, které před tím nešly. Dřep je super, ale je to „jenom“ začátek. Musíte se umět hýbat nahoru a dolu a doleva a doprava a dopředu a dozadu a rovně a šikmo… Musíte se hýbat, protože pohyb je život 🙂

chobotnice-v-kuchyni

Všechno v dřepu

Sednout si do dřepu, ulovit rybu, přenést váhu, opravit síť, jednu nohu zvednout, sáhnout si pro nůž, sáhnout si pro sůl, osolit rybu, přesunout se, vzít pánev. Upéct rybu, sníst rybu, vyhodit zbytky. Znova malý přesun, sáhnout si pro ubrousky, umýt nádobí. Otočka, zvednout se, zase si sednout, jdeme na záchod a ryba je pryč.

Všechno v dřepu, resp. v nízkých pozicích. Nechcete se zvedat ze země, a nebo se tam pohybovat, jak robot – toporně a opírat se a pomáhat si rukama. Ty jsou na manipulaci s nástroji, s prostředím, nohy vás přesunují. Tak ať to dokážou, přesunovat.

Pracovní název „Chobotnice v kuchyni“

Jednou mi někdo říkal, že se tam vlním jako chobotnice, tak proto. To, co uvidíte na videjku je totální improvizace, nic jsem neplánoval a nedělal jsem žádné vylomeniny, jenom jsem se tam tak vlnil :). Ten, kdo byl na mých seminářích hodně věcí pozná, ale není na to (Bruce Lee zaplať), žádný patent. Je to jenom hra a objevování možností. Improvizace. Zvažte svoji sílu a schopnosti, dělejte jenom to, na co jste připraveni. A hrajte si. Není kam spěchat.