Štítek: mozek

Neuronová mapa

Nedávno jsem poslouchal chytrý podcast s jedním irským trenérem rugby. Chlapík velice pěkně mluvil o mozku. Pokud trénujete nějakou dovednost a ta je pro vás nová, zaměstnáváte velkou část mozku. Protože je to nové, používá se hodně energie, nevnímáte nic jiného. Je to ale náročné, takže jakmile to začínáte zvládat, zmenší se část mozku, kterou to používá. Začnete mít schopnost dělat další úlohu navíc. Už to není tak náročné. Časem se ta neuronová mapa, jak tomu říkal, ještě zmenší. A pak ještě a ještě. Ve finále se používá hodně malinký kousek ve srovnání s tím, kde se začalo. Mozek to na začátku hodně rozvíjelo, bylo to prospěšné. Byť namáhavé.

A za hodně dlouho se bude používat tak malá část mozku, že se ta dovednost začne zhoršovat. Protože už je to tak malé, ale zároveň tak „známé“, že to vlastně dlouhodobě degeneruje.

A to je odpověď na to, proč je potřeba učit se nové věci. Ty staré lehce měnit – ať už úhel nohou u dřepu nebo pohled stranou, používání jiného nářadí nebo zcela novou dovednost. Ta konstantní změna, ne moc rychle, ale ne moc málo – to je Ido Portal Method. Jediná specializace je pohyb sám.

Mozek – počítač

Teď jsem četl v chytré knize, že máme tělo (jasně), mysl (OK), ale potom je tu ještě jedna entita – něco nad myslí, něco, co řídí to pod tím (tělo a mysl). Nazývali to mozek-počítač.

Náš intelekt a schopnosti obsáhnou ty první dvě složky, ale na tu třetí už nemůžeme. Nicméně je to právě ta třetí část která nám dává schopnosti, léčí, uzdravuje, mění, programuje nás do života.

A naopak něco programuje jí. A když se naučíme, jak se dostat o patro víš, do toho počítače a „přeprogramujeme“ ho, tak se stanou divy.

Někdo na to jde hypnózou, někdo sugescí, někdo přes drogy – cest je víc, výsledek podobný.

Velice zajímavý koncept.

Tabulky

Na četné dotazy, co to sakra bylo za tabulku. Tak sakra, byla to tzv. „Schulteho tabulka“. Používá se na prostorové vidění, na to, aby mozek v klidu dokázal zpracovávat víc úloh najednou, aby se dokázal pod stresem soustředit na daný úkol. Měří se čas a nebo jenom schopnost daný úkol vykonat.

Na četné dotazy, co to sakra bylo za tabulku. Tak sakra, byla to tzv. „Schulteho tabulka„. Používá se na prostorové vidění, na to, aby mozek v klidu dokázal zpracovávat víc úloh najednou, aby se dokázal pod stresem soustředit na daný úkol. Měří se čas a nebo jenom schopnost daný úkol vykonat.

Jednotlivá pole mohou být různě barevná, číslice zpřeházené, zdeformované atp. Chcete je podle zadání najít, sčítat, násobit a to v různých situacích. Na tréninku s podobnými metodami občas experimentujeme, ale usoudil jsem, že je na to ještě čas (ale nebojte, ono to ještě přijde).

Na Internetu najdete různé příklady, generátory tabulek (je primitivní si vytvořit svojí) a taky videa, jak s tím trénuje třeba Vasyl Lomachenko (ukrajinský boxer). Nemám nijak přesně změřené, či vědecky potvrzené výsledky, což neznamená, že to nefunguje :), popř. nezlepšuje vaše schopnosti.

Je to mentální trénink, na druhou stranu také trénink očí, schopnosti vidět. A to, jak vidíte obrovsky ovlivňuje váš výkon a schopnosti na hřišti nebo v ringu. Pokud jinak vidíte míč, spoluhráče, situaci na hřišti, soupeře a jeho údery – tak se asi shodneme na tom, že to bude mít vliv na to, jak dopadne výsledek.

Pokud si chcete tabulky vytisknout – tady je na to malý program. Různé barvy, různé kombinace, různé velikosti – Schulteho tabulka.

Zrcadlo, zrcadlo…

Lidský mozek obsahuje 21 miliard neuronů. A 20 procent těch neuronů umí něco extra speciálního.

Lidský mozek obsahuje 21 miliard neuronů. Každý neuron může reagovat s jiným neuronem, takže kolik je možných kombinací – hodně. Fakt hodně. A cca. 20 procent neuronů umí něco extra speciálního. Co ?

Takový neuron se aktivuje, když něco děláte. Těch speciálních 20 procent to dělá taky, ale taky se aktivují i v případě, že vidíte konkrétní aktivitu. Nejenom když to děláte, ale i když to vidíte.

Tj. vidíte někoho, jak dělá stojku a někde ve vás začínáte bezděky simulovat, co a jak ten člověk asi dělá. Zrcadlíte tu akci. Ty neurony se jmenují „mirror neurons“, zrcadlové neurony.

20 procent vašeho mozku tedy „cítí“, vnímá, chápe (a učí se) určitou dovednost – a stačí, že se se na to díváte. Máte ten samý pocit. Aktivují se ta samá centra, jako když to děláte vy sami.

Proto dokážeme chápat, co cítí druhý člověk podle jeho výrazu. Proto někdo dokáže odhadnout a předpovědět, co jiný člověk udělá – protože skoro neustále děláme simulace. A dá se to jistě zlepšit – když to budeme trénovat. Tohle jsou (možná) ti starší borci, kteří si jdou s někým zaboxovat – sice už to neudýchají, nemají možná fyzičku, ale každý úder už viděli milónkrát a „přečtou“ člověka velmi rychle a jakoby věděli, co ten druhý bude dělat.

A oni to vlastně vědí.

 

 

 

Soudné vědomí

Teď jsem poslouchal v autě výborný podcast, utkvělo mi v hlavě několik myšlenek, ale tahle byla zásadní.

Teď jsem poslouchal v autě výborný podcast, utkvělo mi v hlavě několik myšlenek, ale tahle byla zásadní.

Při jednom výzkumu byl prováděn monitoring mozkové aktivity různých částí mozku u lidí, kteří naslouchali někomu, komu věřili. V jednom případě to byl kněz kdo přednášel a jeho ovečky, co mu naslouchaly.

To největší zjištění bylo, že ta část mozku, která je zodpovědná za kritické uvažování, za tu aktivitu, která automaticky přemýšlí a rozporuje, zkoumá a pochybuje – ta část byla totálně vypnutá.

Co z toho ? Pokud někomu věříte, obdivujete ho, je to „alfa“ ve vaší skupině nebo u stolu – často jeho slovo berete z gospel a absolutní pravdu. Jak moc je ta víra mocná ? Jak moc věříte (věříme) všemu, co ten člověk řekne ?

Snažím se tady usilovně, ale možná marně ukazovat různé příklady, protichůdné názory a myšlenky, abych svoje čtenáře donutil k zamyšlení. Trochu mě zamrazilo, když mi došlo, že to právě z výše uvedeného může být totálně na nic. Inu uvidíme.