Je pondělí ráno, v žilách mi proudí horké americano a sedím ve vlaku z Vídně, kde o víkendu proběhl seminář s názvem (Mo)tion. (Mo)tion je relativně nová záležitost, který pořádá můj učitel Ido Portal. Jak je mým zvykem, rád bych se s vámi podělit o zážitky, dojmy a myšlenky, které jsem do sebe během těch dvou dní dostal.
Něco na úvod
Moje první osobní setkání s Idem bylo před více než 4 lety, byl to Movement-X a tenkrát mi to převrátilo život na ruby. Doslova. Převážná většina představ o tom, jak se mám rozvíjet a hýbat vzala za své a já se začal pomalu obracet jiným směrem. Následoval Movement Camp v Singapuru, Internship, Corset seminář. A pak další Movement Camp a další a pak online-coaching. Pak pozvánka do Mentorshipu a začali se dít věci.
Tím chci tak trochu obšírně říct, že Ida znám už celkem dlouho a myslím dobře. Vidím změnu v jeho chování, vyjadřování a jednání, změnu v názorech i přesvědčeních (je jeden z mála, kteří na pětníku řeknou, že něco dnes vnímají jinak a začnou věci dělat modifikovat a měnit, pokud je potřeba). Přesto nejsem rezistentní vůči jeho schopnostem, charisma a stylu uvažování. Spíš naopak.
Pokaždé když ho poslouchám, snažím se sledovat jeho myšlenkové pochody, vidím v průběhu času, jak se mění a formuje, nemůžu si pomoci – to je člověk od kterého se chci učit. A je v podstatě jedno co. U něj člověk rychle pochopí, jaký je rozdíl mezi znalostí, tím, že si něco přečtete v knize, a moudrostí – něčím, čím jste, co jste a co představujete. Protože jenom o encyklopedických znalostech to není. Ido je má sice taky, ale zároveň má mnohem, mnohem víc.
Nelze také nezmínit Odelii a Johnnyho, oba nesmírně talentované učitele, kteří na povel s kamennou tváří předvedou všechno, co po nich Ido chce. A není to něco „secvičeného“ – každý, kdo to viděl potvrdí, že Ido jim skutečně nedá nic zadarmo a občas se něco nepovede. Takže ano, jsou to taky lidi, ale dá se o tom pochybovat. Jejich schopnosti jsou tak trochu z jiného světa.
Páteř
Seminář byl dvoudenní, každý den cca. 8 hodin. Nebyla to taková super dřina, jak si to pamatuji z jiných setkání, ale částečně je to možná úhel pohledu, přece jenom nejsem úplně začátečník a částečně to bylo jiné. Nebyla to jenom dřina. Byly to úvahy. Myšlenky. Proč dělat zrovna tohle a ne něco jiného. Ido mezi jednotlivými cviky hodně mluví a je to dobře. Jednak by to bez toho nebylo ono, jednak spoustu věcí pochopíte, protože vás pomalu nasměruje, jak fyzicky tak mentálně na určitou cestu a možná pochopíte, co to vlastně tady děláme a co Ido učí.
Nejsou to techniky. Jsou to principy. Technika je omezená a to je málo. Na většinu věcí si musíte přijít sami, protože je to vaše tělo a to, co vám Ido představí je určitý scénář. Scénář, který vás má něco naučit nebo v něčem zlepšit. Ale jak přesně poskládat tělo do určitého tvaru, kam dát ruku, jak se pohnout a jak se dívat – to je často jenom na vás.
To, co Ida hodně zajímá jsou ¨master keys“, takové ty univerzální klíče, co má správce budovy a odemkne tím každé dveře. A těch jednotlivých dvěří může být desítky. V pohybové oblasti to jsou části různých disciplín, které se překrývají. A když je najdete, což je někdy zcela zjevné (a někdy moc ne), natrénujete je, tak máte „klíč“, který otevře víc věcí najedou. Třeba v judo se padá. V parkouru se taky padá. Na skateboardu se taky padá a na ulici, když uklouznete po banánové slupce taky. Takže se vyplatí umět padat – to je jeden z klíčů.
„Every day is spine day.“
Ido Portal
Dalším je páteř – pružná, mobilní, schopná organizovat tělo. Málokdo si uvědomuje, jak je schopnost manipulovat s páteří důležitá – třeba pro všechny kdo chtějí mít velkou ránu. V angličtině se říká „throwing punches“, tj. „házet údery“. Napadlo vás to někdy? Není to „pushing punches“ – „tlačit údery. Že dávat údery znamená ty ruce házet, ne tlačit? Není to tlak, ta ruka se vyhodí. A když chcete dobře a rychle házet – tak se fakt hodí pružná páteř, schopnost generovat vlnu – páteř je generátor. A stačí malá ukázka rány od Ida, aby člověk viděl, jak to vlastně je. Fakt nechcete být na druhém konci toho úderu.
Takže co vám víc pomůže dávat rány? Benchpress nebo házení tenisákem?
Podívejte se na tohle video, kde Jan Železný ukazuje různé drily, jak házet oštěp. A všimněte si té vlny (a role páteře), když se nacvičuje hod.
Pro ty co chtejí mít zdravá záda, pro fotbalisty a tenisty, thaiboxery a ty, co hrají volleyball, pro mě, moje žáky, rodiče, děti… Pro každého. Páteř je život. A proto se různým návodům na páteř věnovala na semináři velká pozornost. Ale nečekejte „stretching“, protahování, jak ho možná znáte. Ale dynamická, měkká a uvolňovací praxe, vlny a oscilace páteře v různých směrech a rovinách. A ne 3×10 opakování. 10 minut v kuse (a to jenom proto, že seminář má omezenou dobu…).
„Páteř chcete harmonizovat, ne maximalizovat rozsah.“
Ido Portal
Podobné mobilizační praxi Ido říká „small frame mobility“. To jsou ty možná nepatrné vlny páteří, schopnost hýbat a rotovat obratle. Ne moc. Akorát. Tahle mobilita nemusí být nijak vidět a já když to učím na semináři, tak vždycky říkám, že můźete jet tramvají nebo autobusem, procvičovat páteř, nalévat do ní život a nikdo se toho nemusí všimnout. Oproti tomu „big frame mobility“, to jsou ty rozštěpy a provazy a nohy za ušima a tak. Mnohem méně prospěšná praxe, resp. jak pro koho. Když to potřebujete a používáte – OK, ale pokud ne… Pokud někdo nemá dobrou mobilitu obratlů, jedna z nejhorších věcí je začít ho učit gymnastické cviky – třeba most. Nebo skoky a akrobacii. Protože jeho záda na to prostě nejsou připravená a časem se to projeví.
„Pokud ten rozsah nebudete používat, tak ho ani neotevírejte. Je to ztráta času.“
Ido Portal
Jedna dobrá rada – pokud se snažíte udělat rozštěp nebo provaz a nebudete ten rozsah používat víceméně každý den, tak s tím ani nezačínejte. Ale mít zdravou páteř – to se prostě hodí. Ať pro zdraví nebo jako generátor síly.
Ipsi & Contra
Jedním z univerzálních klíčů je ipsilaterální a kontralaterální pohyb. Do všech směrů, v různých kombinacích. Na povel jiného člověka, jako reakci na určitou událost atp. Když jsem to dělal poprvé asi před rokem a něco v Izraeli, tak jsem z toho měl hlavu jak pátrací balón, ale hodiny a hodiny práce na téhle dovednosti a teď o víkendu jsem udělal hodně málo chyb.
Když se tohle naučíte a hlavně to pochopíte – tak už každý pohyb uvidíte jako ipsi nebo kontra a nebo kombinaci. Je to všude – v tanci, v bojových uměních, ve sportu všude možně.
Ipsi a kontra drily Ido popsal tak, že když je naučil naší skupinu, tak se něco změnilo a on to viděl. A já to na sobě taky poznal, stejně jako to vidím na svých žácích – tenhle směr je dobrý, ba výborný a důležitý. Nedávno jsem to ukazoval Michalovi, který učí v Ostravě, on na to chvilku smutně koukal a pak povídá :“…proč mi tohle sakra nikdo nevysvětlil před 20 lety? Tohle je totiž všechno.“
Tohle je skutečný super-klíč a vyplatí se mu věnovat hodně pozornosti.
Organická síla
Nemálo času se věnovalo organické síle, tj. schopnosti generovat sílu nejen v rovných směrech (ala bench press, military press), ale kdekoliv, v různých úhlech, v různých pozicích, v kontra/ipsi tvarech, na nohy nebo ruce, tlak nebo tah. Ať už to bylo ve formě podivných dřepů, na cifereníku hodin, jak jsem o tom nedávno psal nebo kombinace SASS a BAS (straight & bent arm strength), kdy jsme dělali zvláštní, hrůzostrašně vypadající kliky.
Tento koncept rozvoje schopností se promítá jak do tlaku, tak do tahu, nicméně to neznamené, že se nedělají třeba dřepy nebo pozvedy s velkou činkou, všichni znáte schopnosti Ida a těch kolem něj v gymnastických dovednostech (front levery, planche, one arm cokoliv), ale to je jenom jeden kousek.
Organická síla má velké zastoupení. Jednou z nevýhod je určitá neměřitelnost toho výkonu – úhlů a možností je nekonečně, takže se nedá moc srovnávat s někým jiným. Ale jak Ido poznamenal, tohle je mu totálně jedno a není nijak jeho touha to s někým srovnávat.
„Těm, co jsou skutečně silní a mají sílu v reálném životě, jsou čísla, která nazvedají úplně ukradená.“
Ido Portal
Tím reálným životem myslem Ido pracujícího člověka, někoho, kdo pracuje na stavbě, dělá automechanika nebo kácí stromy a skoro každý, kdo si zvedá párkrát do týdne činky, velice rychle pochopí, že takovouhle sílu nikdy mít nebude… Znám pár lidí, co dělají každý den se železem v autodílně, něco povolují nebo utahují, zvedají a tahají a i když nemám úplně slabý stisk, tak mám pokaždé pocit, že oni by rukama dokázali vymačkat štávu z křemene.
Je to zdravé – no nemusí být, ale to je jiná věc.
Práce na zemi
Hodně jsme se váleli na zemi, postupně zkoumali odkud kam přenést váhu, jak se natočit a proč, jak se na zemi orientovat a přetáčet. Jedno zajímavé cvičení – 5 minut kotrmelce nonstop na podlaze. Dopředu, dozadu, dopředu, dozadu… 5 minut v kuse. Pak změnit strany (protože to nejsou ty gymnastické, rovné kotrmelce, ty na tvrdém povrchu nejsou úplně příjemné) a dalších 5 minut. Celkem fuška to byla…
Pohyb na zemi byl jeden z výborných příkladů – ostatně, jako skoro u všeho – jak Ido pracuje. Místo toho, že vám ukáže jak přesně se na zemi poskládat, jak a kam dát ruku a kolik procent váhy sem a kolik tam, tak vysvětlil principy. Jak a proč bychom to měli dělat. Přes jaké části těla. Vyzkoušet. Přidat další část těla. Vyzkoušet. Izolovat. Integrovat. Improvizovat.
A ono pochopíte proč. A jak. A kde ne. A kde ano. Nebudete znát techniku, ale princip. A princip techniku vytvoří instantně, na požádání. Naopak to nefunguje.
…a další malá rada
Až pojedete na podobný seminář dám vám dobrou radu – vezměte si s sebou radši víc věcí a dobře se vybavte. Jde to i bez toho? Jistě, ale možná budete „trochu“ trpět. Pokud se budete 4 hodiny válet po zemi v krátkých kalhotech a tričku, skákat sem a tam po parketách bosí, tak to rychle pochopíte.
Už dlouho máme od Ida v hlavě, že s sebou máme mít pokaždé když spolu cvičíme určitou výbavu a pokud bych popsal relevantní část, tak to je
- krátké kalhoty
- dlouhé kalhoty
- venkovní/vnitřní boty
- tričko s krátkým rukávem
- tričko s dlouhým rukávem
To je jeden z důvodů, proč skoro všichni z Mentorshipu všude chodí z velkými batohy – máme tam toho prostě celkem hodně.
Jistě, to zvládnete bez toho, budete minimalisti a cool a všechno, ale když si první den z pěti uděláte super puchýře na nohou, druhý den si je strhnete a pak po vás budou zůstávat krvavé šmouhy, tak to není optimální. A jestli máte před sebou víc dní, tak neuškodí mít to všechno Xkrát. Já věci na cestách „recykluju“, tj. vezmu si je klidně vícekrát, ale má to svoje limity :). A jak vidíte, nejde o vybavení, jako speciální pomůcky nebo nástroje. Ido prodává vzdělání, ne sportovní vybavení.
Co závěrem?
Na semináři bylo 6 Čechů (z toho 2 moji žáci) a 3 Slováci (z toho jeden můj žák). Což, vzhledem k tomu, že tam bylo asi 60 lidí považuji 10% účast za super úspěch. Jen houšť a větší kapky – jsem přesvědčený o tom, že to co Ido učí má obrovskou hodnotu. Většina materiálu pro mě byla známá, ale o to úplně nejde – dávno jsem se přestal honit za novinkami, nejlepšími metodami a tím, jak upoutat pozornost ostatních (rozuměj „zákazníků“). Mám svého učitele, důvěru k procesu, kterému mě vystavuje a naprostou víru k tomu, jak Ido pracuje. Ido dělá, resp. už udělal, slovy Steva Jobse, svůj „dent into the Universe“, svůj zářez do vesmíru. Hodně věcí změnil, přitáhl na světlo a ukázal ostatním. Ne že to „vynalezl“, ono se dneska nic vynalézt ani nedá, ale možná jinak popsal, vysvětlil, dokázal srozumitelně vytvořit proces, kterým se tu danou věc naučit a předat dál.
Na semináři nečekejte jednu techniku. Nebo dvě. Vlastně nečekejte žádnou techniku, o tom jsem psal už nahoře. Čekejte tsunami nápadů, přístupů, myšlenek, citátů, hodně potu a námahy, ale taky zábavu, legraci a hromady informací.
Jestli můžete, tak na (Mo)tion jeďte (stejně jako na jakoukoliv jinou akci s Idem), možná vám to změní život.
