Metodologie

Čtu velice zajímavou knihu o BJJ a tenhle fakt mě velice zaujal.

Jigoro Kano, takto tvůrce moderního judo, odstranil z jujitsu techniky, které se nedaly provádět bezpečně a naplno na soupeři, který se brání. Tj. cokoliv, kdy by soupeř mohl utrpět zranění při každodenním tréninku šlo stranou. Takže všechny ty „smrtelné“ věci jako píchání do očí, útoky na genitálie, trhání obličeje, škrábání a kousání atd. Všechny tyhle věci jsou potencionálně velmi nebezpečné, ale jak je trénovat? Blbě. Trénovat to nejde.

Jirogo Kano jako základ svého učení udělal sparring, každodenní souboje, takže musel vyloučit něco, co druhého dokáže zranit. Ale tím, že ty ostatní techniky mohli trénovat naplno, dokázali se je velmi dobře naučit a potom je použít. Relativně brzo jeho bojovníci zametli podlahu s každým, kdo se jim postavil (než tedy přišel Mataemon Tanabe a ukázal na velkou slabinu Kanova juda, ale to je na jinou pohádku).

Chápete ten paradox? Odstraníte nebezpečné techniky a vytvoříte tím mnohem lepší bojovníky, než když je budete učit tajné a zakázané techniky.

Fascinujici, totálně fascinující

Nedávno jsem psal o jisté funkci našeho mozku, resp. neuronů. Teď jsem přišel na fascinující studii.

Nedávno jsem psal o jisté funkci našeho mozku, resp. neuronů (tady a tady). Teď jsem přišel na fascinující studii.

Jak jsem psal o mirror neuronech, tím jak jsme vlastně propojení a když nemáte končetinu, tak vlastně nemáte tu obranu mozkovou a citíte to, co ostatní…

Tak teď si představte, že někdo vzal skupinu lidí, co jsou po úraze páteře a nemohou chodit. Kompletně neovládající spodní končetiny. Navlékl jim na hlavu Oculus Rift, tj. set pro virtuální realitu (VR). A zároveň takový postroj na nohy, takže jim to hýbalo nohama. Experiment měl několik fází, ale jedna z těch věcí byla, podle mého klíčová, že když se v tom VR postroji podívali na svoje nohy, něco jim těma nohama hýbalo a oni viděli na té virtuální realitě jako svoje zdravé nohy, jak chodí. Takže mozek registrovat, „viděl“, že jde. A zároveň mechanicky jim nohama něco hýbalo.

Výsledek mi málem vyrazil zuby – všichni pacienti začali částečně znovu vnímat dotek, bolest, získali částečnou kontrolu na ovládáním vylučování, v nohou jim začala jinak proudit krev. Všichni mají změněnou diagnozů, z kompletní paralýzy na něco méně „totálního“.

Jinými slovy – někteří pacienti s podobnou diagnózou, možná, možná budou znovu ovládat svoje končetiny. Neuvěřitelné.

Studie je tady, pokud chcete lépe stravitelnou verzi tak tady je článek na Verge. A konečně dole je video. Přijde mi to jak nejlepší vynález hned po Internetu. Zvlášť po té, co jsem si to spojil s těmi zrcadlovými neurony.

Totální pecka.