Jste ohební ? Nebo chcete být ohební ? Chcete flexibilitu ? Tenhle článek popisuje, jak moc se dá ve strečinku pokročit za pár měsíců.
Malá sázka o velký rozsah
Jak jsem psal tady, před pár měsíci jsem se vsadil s kamarádem z Hong-Kongu, kdo si dříve dá špičku pod bradu. Zatím tam nejsme ani jeden, ale už máme oba špičku napnuté nohy na čele.
Když jsem se o tom dohadovali, tak jsem tipoval 3-4 měsíce práce. Trvalo to 9 měsíců… Nebylo to každý den, někdy jsem měl dlouhou pauzu, takže to možná (určitě…) jde rychleji. Nicméně čím víc se znám a poslouchám, tím jsem někdy prostě věděl, že si musím dát pauzu a odpočívat. Tohle byl víceméně takový vedlejší projekt, ten hlavní je pořád stojka. Je dobré mít pár cílů, hlavních i vedlejších a přepínat mezi nimi.
Co je to ten Wushu stretch ?
Ten název pochází z Číny, je to příběh o mistrovi bojových umění, který si na dvorku procvičoval svoje dovednosti a chlapci, který ho viděl a následně oslovil. Chtěl se také naučit bojovat a mistr mu řekl, že pokud za 45 dní (myslím…) dá špičku svojí napnuté nohy pod bradu, tak ho vezme a bude ho učit. I chlapec nelenil, rozcvičil se řádně a mistrovu podmínku splnil. Moji bojoví kamarádi možná v komentářích doplní, jak to vlastně bylo (jména, letopočet, lokalitu atp.), ale tak hrubou představu máme :o)
Ja bych se teda nenaučil nic, 9 měsíců je o maličko víc, ale zase jsem mlád 40 let, ne 12 nebo kolik byl ten hošík.
Co mi to přineslo ?
- velkou, i pro mě až nereálnou mobilitu.
- můj dřep s činkou na zádech se rapidně změnil. Úplně bez problému ATG dřep (a to jsem vždycky dřepoval OK, ale teď je to úplně jinde)
- obrovský pokrok v mobilitě kotníků
- ač rozsah pro tenhle stretch najdete hlavně v zadní části nohou, i záda se protáhnou a uvolní
- uvědomil jsem si (znovu), jak je potřebná flexe páteře, nejen extenze kterou dělám v různých typech mostů
- to co dřív bylo obtížné, je teď směšně jednoduché
- to co dřív bylo nemožné, je teď obtížné
- celkově je můj rozsah velice, velice dobrý o půlnoci a bez rozcvičení
- mnohem větší svoboda pohybu než jsem měl. Dokážu se teď hýbat mnohem mnohem lépe (v extrémních pozicích)
- trpělivost, trpělivost, trpělivost…
- pokud bych fakt neměl cíl a sázku s Andresem, tak bych to možná nedal
- jak to tak bývá, naučil jsem se o svém těle a postupu dost a dost
- normálně je flexibilita a uvolnění z VELKÉ části mentální hra, když vám to vysvětlím, tak dokážete části těla uvolnit a povolit celkem rychle, ale tohle bylo za hranici
- překážky jsou od toho, aby vás otestovali, jak moc tu danou věc/dovednost/znalost chcete
Udělal bych to znovu ?
Pokaždé, když se mi něco zadaří, něco se naučím, tak se ptám sám sebe, jestli to za to stálo. Jestli bych to udělal znovu. Wushu stretch ? Na 100 %. Benefity jsou mnohem, mnohem větší než jenom hodně hluboký předklon.
Jak na to ?
Neexistuje jeden postup a jedna technika (resp. můžete to zkusit, ale nevím nevím…). V mém případě to byla kombinace – pulzy, silový strečing, dlouhých aktivních výdrží, soustředění se na různé části celého řetězce a jejich izolace a protažení… Tělo není stabilní, neustále se mění (viz. list ) a tomu by měl odpovídat i postup. Pár dnů to, pár dnů ono, ale postupně se hrabošit potřebným směrem. A mít trpělivost :o)
Postupné zlepšení
Pokud se vydáte na podobnou cestu, nečekejte cíl za měsíc. Ani za dva. Každá obtížná věc něco trvá a tohle je obtížná věc. Kdyby to bylo jednoduché, tak to umí každý a stojí se na to fronty.
21.srpna 2012
Tady jsem se o tomhle protažení poprvé doslech a zkusil, jak na tom jsem. Víceméně jsem to instantně zamítnul jako totálně nereálné a nepotřebné. Chyba. Můžete vidět, že moje flexibilita nic moc velkého. Hohoho….
23.října 2013
Na základě tohoto obrázku jsme se s Andresem vsadili. Nemám bohužel fotku, jak jsem na tom ten den byl, ale tak nějak to začalo. Řekl bych, neskromně, že dost naprůměrná mobilita – zkuste dát loket na špičku protilehlé nohy. Jak to šlo ?
23.února 2014
Velké zlepšení, už nějakou dobu na tom pracuju. Začal jsem experimentovat s různými technikami, pochopil jsem, že musím hodně uvolnit i kotník. Stejně tak pomohlo střídání výšky nohy – jednou dole, jednou nahoře, jednou uprostřed. Časem člověk začne cítit jednotlivé svaly, kde přesně jsou pevné a kde je potřeba je rozpustit.
6. dubna 2014
Tady někdy jsem začal vidět světlo na konci tunelu. Jednou jsem se i dotknul palcem hlavy, ale nedokázal jsem to zopakovat, takže to nepočítam. Dalších pár týdnů jsem se neposunul ani o píď a bylo to spíš horší. často mám takovéhle rekordy – něco se povede a pak mi to nejde ani za boha. A pak se to objeví znovu a znovu a je to častější. A pak je to najednou nové „normální“.
29.června 2014
A hurá, tady se z toho stalo „normální“. Podařilo se mi to tři dny za sebou, takže jsem usoudil, že je čas na fotku. Jak vidíte na výrazu v obličeji, nebyl to ten nejpříjemnější okamžik v mém životě, ale dneska je to zase o kousek lepší.
Andres to dal taky, asi 14 dní po mně.
Kam dál ?
Tak určitě noha pod bradu… Ale jde to ještě dál, koukněte se na Summer O’Black, takto velice pilné studentky ze stáje Ido Portala. Ten dřep s nohou za nohou už dám, ale tu nohu mám zatím od hlavy dost daleko.
Tady je dost dalších příkladů, kam až se dá s mobilitou jít. Dost dovedností mi ještě chybí, ale to se poddá, nepracuju jenom na mobilitě. Časem.
Trpělivost přináší dobrou mobilitu :o)
