Další o veganství

Nedávno jsem slyšel rozhovor s Idem, který mi úplně nějak utekl, každopádně tam zase padla oblíbená otázka veganství.

Ido odtušil „…jenom proto, že jsou mezi námi lidé, kteří kouří dvě krabičky denně, zapíjejí to vodkou a dělá jim to dobře, neznamená, že to bude dělat dobře všem.“

Asi tak – někdo na tom bude vzkvétat, někdo ne. Někdo na tom bude určitou dobu vzkvétat, potom ne. Někdo s určitou činností a životní náplní to (veganství) bez problémů zvládne, někdo ne.

Pořád jsem toho názoru, že je to velice individuální věc.

Škála

Začal jsem chápat dost věcí dost odlišně. Jedna z nich je zdraví.

Zdraví pro mě bylo černé nebo bílé. Nějak jsem to tak vnímal, že buď je člověk zdravý nebo není. Ano nebo ne. Nic mezi. Teď mám pocit, že zdraví a nemoc jsou sice dvě strany jedné mince, ale mezi tím je milión odstínů šedi. „Nepřeklopí“ se to hned. Je to jako velká houpačka, velká váha, která se víceméně neustále kývá z jedné strany na druhou. Objevují se a mizí symptomy, někdy menší, někdy závažnější a pokud se jim živá bytost nevěnuje, tak se víc a víc naklánějí na jednu stranu.

A je jistě lepší udržovat se na jedné straně houpačky, dávat pozor na to, aby se váha nepřevážila na druhou stranu, ale naopak se snažit se držet v tom zdravém pásmu, než se pak zoufale škrabat z propasti nahoru.

Celkově ne černá a bílá, ale mnoho odstínů mezi tím.

Nehty

Takový jeden z ukazatelů zdraví jsou nehty.

Pokud se znáte, pozorujete a vnímáte, co se děje, budete taky vědět, jak vám třeba rostou nehty. Jakou mají barvu. Jak často je stříháte. Jestli se lámou. Jestli jsou na nich nebo pod nimi skvrny.

Tělo „nějak“ regeneruje a buď nehty dorůstají nebo ne, protože se váš systém možná věnuje něčemu jinému. Já jsem zvyklý, že si musím nehty ostříhat každých 7-10 dní.

Před 3 týdny jsem byl na vcelku velké operaci a evidentně tělo mělo jiné starosti, než regenerovat nehty. Dneska mám pocit, že už dost povyrostly na to, je ostříhat. Rozdíl 7 dní a 21 dní je fakt rozdíl.

Je to dobrý ukazatel (stejně jako vlasy a stav kůže), vyplatí se na to dávat pozor.

Vlasy jako liška

Kdo ještě nečetl, tak to napravte.

„Hair like a fox“ je velmi zajímavá, menší kniha, která je k dispozici i v PDF tady. Četl jsem ji před nějakou dobou, ne úplně kvůli ztrátě vlasů, ale kvůli celkovému zdraví. Ztráta vlasů je jeden z příznaků chyb v metabolismu. Některé myšlenky jsou zvláštní, ale každopádně je to zajímavý a neobvyklý zdroj. Doporučuju.

 

Je dobré mít nízký tep ?

Znáte to- čtete rozhovor s atletem XY a ten se chlubí, jak mu klesá tep, jakou má kondici. Ale otázka nezní mít nebo nemít kondici, popř. co to je kondice a jestli se projevuje nízkým tepem. Otázka zní – je nízký tep žádoucí ?

Znáte to – čtete rozhovor s atletem XY a ten vypráví, jakou má kondici a jak mu klesá tep. Ale otázka dneska nezní mít nebo nemít kondici, popř. co to je kondice a jestli se projevuje nízkým tepem. Otázka zní – je dobré mít nízký tep ?

electrocardiogram-16948_640

Hodně lidí se tím chlubí. Jak nízký mají tep. Lance Armstrong, podle Wikipedie, měl RHR (resting heartrate) 32-34 bmp (beats per minute) a maximum 201 bmp. Nejnižší u člověka zaznamenaný tep je 26 bpm.

Nízký tep se koreluje s vytrvalostními sporty, ale taky s nízkým stresem. A se zdravím. Teorie praví, že ideálně v klidu srdce tepe pomaaaaaalu (tj. nízký tep)  a při aktivitě dokáže masivně kapacitu navýšit. A ten Lance tomu odpovídá perfektně, ne ?

Takže mít RHR jako spící tuleň pod vodou je pro člověka super, co ? Nebo ne ?

Co může ovlinit srdeční tep ?

  • jak často se hýbete
  • jakou aktivitu máte ve svém životě
  • teplota
  • emoce
  • velikost těla (větší tělo znamená víc práce pro krevní oběh)
  • léky

Podle toho, co všichni víme – ano, je dobré mít nízký tep. Tím, jak začnete trénovat, začne být práce srdce efektivnější.  Pracuje méně, není tedy tolik unavené. A časem, časem víc vydrží. Protože se tolik nenadře a tolik neunaví. Myslím, že se tomu říká „Athletic Hearth Sydrome“, atletické srdce je větší, má větší objem, popř. silnější stah a dokáže na jedno zapumpování roznést po těle to, co slabé srdce za mnoho tepů.

Najdete na tohle téma hromadu důkazů a hromadu studií.

Ale víte, jak je to se studiemi – najdete je na všechno.

Takže jak je mých dobrým zvykem – zkuste chvilku přemýšlet. Jinak.

Dneska je nízký tep něco jako nízká úroveň tuku – všichni ho chtějí. Protože být vysekaný jak 20ti letý fitness model těsně před tím, než dostane infarkt z podvýživy je prostě v módě. Nízká úroveň tuku není úplně normální a není ani úplně zdravá.

A s tepem to může (může…) být něco podobného – třeba mít nízký tep není pozitivní adaptace. Třeba… třeba tím, jak člověk často trénuje, hlavně vytrvalci, srdce prostě MUSÍ začít méně tepat, protože to jinak nevydrží. Protože tělo musí provádět tu danou aktivitu déle a začne se adaptovat – sníží tep.

Nicméně je dobré uvědomit, že snížený tep znamená pomalejší „rozvoz“ živin po těle. A stejně tak kyslíku. A každá naše buňka na nejnižší úrovni vyžaduje kyslík. Ano, během si zvykáte na menší spotřebu kyslíku, aby tělo mohlo pracovat déle.

Ale v klidu potom to samé tělo pomalu… dusíte ? Nedáváte mu málo ? Není zpomalený tep také zpomalený metabolismus. Teorie říká, že když se takhle zklidníte, tak máte malou spotřebu energie a meditující jogín bude pak žít „věčně“. Ale co když se tím zpomalí všechny procesy v těle ? Třeba regenerace ?

Existují názory (budu o tom psát dál), že pomalý tep (a celá řada dalších příznaků) je jenom známka poškozeného metabolismu. Metabolismu poškozeného z nadměrné fyzické (hlavně aerobní) aktivity. Zpomalený tep je následkem nízké funkce štítné žlázy. A ideální tep v klidu pro zdravého člověka je 75-85 bmp.

Třeba je to snůžka lží. Třeba ne. Zkuste si to promeditovat.