Tak jsem si o prázdninách „lupnul“ třídenní hladovku. Ne, že by to byl nějaký super výkon, ale byla to zajímavá zkušenost a vřele doporučuju každému.
To, co bylo zajímavé – cukr v krvi klesnul na minimum.

Ketony v krvy vystřelily až do nebe. Je to logické – jak dochází glukóza, tak tělo musí někde brát palivo a začne používat svoje vlastní rezervy a to hlavně tuk. A tomu pomáhá hladina ketonů v krvi. Cítil jsem se dobře, ani hlad jsem moc neměl, spíš chuť na jídlo :). Třetí den už jsem se těšil na večer, kdy začnu jíst.
A tvrdí se, že „scvrkne“ žaludek – nevím, ja jsem potom jedl skoro 4 hodiny v kuse.

to si asi musim skusit, predstava 4hodinoveho jedla ma celkom laka 🙂
:))))
Petr Růžička
„…ani hlad jsem moc neměl, spíš chuť na jídlo.“ Veľmi zaujímavá veta celkom ma zamotala a musel som sa nad ňou zamyslieť. Chuť na jedlo mám oveľa častejšie ako hlad ako nad tým rozmýšľam.
no, to jsou prave dva velmi rozdilne pojmy…