Vis za nohy

Včera něco ohledně visu za ruce, teď něco za nohy. Určitě jste všichni jako děti zkoušeli zavěsit se za kolení jamky a dělat netopýra 🙂 Tohle asi není nic co by po chvilce nešlo zvládnout. Co bych mohl doporučit jako další alternativu visů a jako další možnost zlepšení síly nohou v trochu jiném směru je vis za nohy. Jak můžu viset, případně jak se k tomu dostat.

Za nulté, hlavně si nic neudělejte, nikde nespěchejte a dbejte na záchranu. Použijte žíněnku, nebo požádejte kamaráda aby vás jistil. Pokud s nohama nepracujete, tak ten cit v nich na to, kdy už spadnu a kdy ne, není tak silný, takže sklouznutí může příjít, aniž by jste to čekali. Takže jak na to:

  1. Nejdříve za obě kolena. Pohodlně desítky sekund.
  2. Pak se zkuste posunovat po tyči vlevo a vpravo.
  3. Pak zkuste jedno koleno odlehčit a pomalu, velice pomalu jít do visu za jedno koleno. Určitě si dejte pod hrazdu hrubou žíněnku a mějte dlouhé hrubé kalhoty. Ten tlak na kolení jamku je dost velký.
  4. Pak zkuste viset za nárty, tohle je způsob, který je pro většitnu lidí nejjednodušší co se týče visů za natažené nohy. Ideálně si najděte hrazdu, která je zhruba tak vysoká, aby když pod ní uděláte stojku můžete se chodidly o ní zastavit. Dejte kotník do flexe a dejte nárty na hrazdu. Pak pomalu odlehčujte ruce a přenášejte váhu na nárty až budete moct ruce od země lehce odlepit, mějte je však připravené kdyby vám to náhodou uklouzlo. Každopádně pro tento způsob je vhodné umět alespoň chvilku stojku o zeď. Zkrátka se udržet na rukou a zvládnout i mírný doskok na ruce. Můžete pak vyzkoušet i vznosy a ani nepotřebujete ty závěsné boty. Druhá možnost jak se do toho dostat je zavěsit se za hrazdu zvednout nohy, zaháknout za nárty, pomalu pustit ruce a když se cítím, pomalu se zaklánět, ale tady už potřebujete hrubou žíňenku, pro všechny případy, případně kamaráda.
  5. Vis za achylovky. Postup je stejný jako v předchozím případě, máte stejné dvě možnosti, jak už jsem popisoval.
  6. Vis za špičky. Postup je stejný jako v předchozím případě, máte stejné dvě možnosti, jak už jsem popisoval.
  7. Pak můžete zkoušet všechny tyhle visy za jednu nohu.
  8. Pak můžete začít dělat přechody mezi jednotlivými pozicemi.

Pravda trochu to bolí, ale prý co bolí to roste 🙂 Tady krátké video pro inspiraci:

https://www.instagram.com/p/Bg_lqVCHHvE/?taken-by=michal.stefek

Pokud se o tomhle chcete dozvědet víc, tak se zkuste podívat na discpiplínu aerial hoop, tam se visí snad za všechny možné a nemožné části těla, jako třeba tady, kus vystoupení z cirque de solei.

Autor: Michal Štefek

Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *