Včera jsem něco dělal s počítačem a napadla mě zvláštní věc.
Můj počítač má dva zálohovací systémy – TimeMachine (zálohu, která probíhá skoro neustále na lokální disk) a Backblaze, online zálohu, která probíhá každý den někam na internet. V podstatě ať se stane s počítačem cokoliv, nějaký katastrofický scénář, tak se dá velice rychle obnovit. Vyleju si na něj kafe, rozšlapu ho náhodou, spadne z mrakodrapu, napadne ho virák – koupím novej a během řádově hodin budu mít všechno ve stejném stavu, včetně tapety na ploše.
Můžu se vrátit o 14 dní dozadu a začít znovu.
Proč sakra nemáme taky zálohu? Vrátit se pár minut před zranění nebo pár let dozadu a zkusit něco jinak nebo znovu.
Lidská záloha, to by byl projekt.
Vedl by, Peťo, ke strašné nezodpovědnosti. U počítače to tak není ale myslím si, že by lidi našli způsob, jak dělat beztrestně blbiny. Právě vědomí, že je to nevratné nás nutí k opatrnosti. Nebo aspoň ty zodpovědnější z nás. Muselo by to stát buď hodně nebo by muselo být jen pár pokusů. Lidi jsou chytráci.