Žijeme v době instantní gratifikace, tj. užitek ze všeho ideálně hned a teď. Je obtížné na něčem pracovat, když se to projeví za měsíce, popř. za roky.
Ještě obtížnější je ale udělat něco, co přinese ovoce, až když tu člověk nebude (tj. jak by řekla moje dcera – až bude umřenej).
Některé ovoce, které člověk jí, nese strom, který zasadil člověk, který už „je umřenej“. Možná je důležité dát určitý základ, započít dílo, které bude mít přesah našeho života. Ne každý píše knihu, sochá sochu nebo maluje obraz.
Tak možná zasadit tu jabloň? Nebo naučit jednu generaci lépe stojku :)?
Snažím se na zalévat svůj stromek a zálevat ostatní, včetně tvého.