Žonglovací jablko

O tomto vtipném, ale pěkném žonglovacím cvičení mi řekl Pavel. Prostě si vezmete místo jednoho míčku jablko a během žonglování ho jíte. Jelikož mi to nešlo úplně hned, tak jsem si vytvořil vlastní postup, s kterým to zvládnete i vy během několika minut. Vhodné je házet alespoň 3 míčky do 50 hodů téměř pokaždé.

  1. Vezmete si jeden žonglovací míček nebo tenisák a do druhé ruky míček jiný, vaše pomyslné jablko.
  2. Nejdříve vyhodíte pomyslné jablko do normální výšky a pak míček do větší výšky. Když chytnete pomyslné jablko, rychle si do něj pomyslně kousnete. Chytíte míček, který jste vyhodili do větší výšky a opakujete na druhou ruku.
  3. Potom si vezmete další žonglovací míček. V pravé ruce budete mít dva žonglovací míčky a v levé pomyslné jablko. Vyhodíte první míček z pravé do normální výšky, z levé pomyslné jablko do normální výšky a nakonec z pravé druhý míček do velké výšky. Pomyslné jablko, které vám dopadlo do pravé ruky, rychle pomysleně kousnete, a tohle pořád dokola. Čili rytmus bude: normální, normální, vysoko, ham, normální, normální, vysoko, ham….. Mimo jiné pěkný rytmus 🙂
  4. Opakujete krok 2 s reálným jablkem.
  5. Opakujete krok 3 s reálným jablkem.

Kam dál? Třeba zkuste tento postup:

  1. Snižujete výšku hodu jablka, tím se to celé zrychlí.
  2. Házejte všechny objekty do stejné výšky, ať už nízko, to prověří vaši rychlost, nebo vysoko, to prověří vaši přesnost.
  3. Když máte velký hlad, vezměte si třeba jenom jablka.
  4. Vezměte si více objektů k žonglování.
  5. Můžete se pokusit překonat světový rekord v počtu kousnutí za minutu, je to pravda trochu nechutný rekord 🙂

https://www.youtube.com/watch?v=m32vmA7N_dQ&t=73s

Autor: Michal Štefek

Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *