Žonglovací přesnost

Jelikož jsem teď ve fázi, kdy se chci doučit žonglování s pěti balónky a pomalu se to začíná lámat, zkoumám co je moje největši slabina. Pořád jsem si myslel, že je to moje nedostatečná přesnost při chytání, protože vyhodíte něco do vzduchu a prostě nezcvaknete ty prsty v ten správný moment a míček padá na zem. Takže jsem hledal nějaký dobrý drill na to, abych byl schopen dobře chytat. Pak mě ale napadlo, zkusit si takový jednoduchý pokus. Jestli si to vůbec přesně hážu.

Představte si, stojíte vzpřímení, máte ohnuté ruce v loktech a držíte lokty u těla, dlaně nahoru. Taková základní pozice při klasickém žonglování. Teď, kdyby jste neměnili pozici těla ani rukou, jen by jste rotovali ruce směrem ven a dovnitř. Tak by vznikl na každé straně na zemi takový čtvrt kruh, kde by měli v ideálním případě vaše bálónky skončit. Takže vyzkoušejte takový pokus. Ideálně si vemte žonglovací balónky, aby zůstali na místě a neodkutáleli se. Pokud máte jen tenisáky, tak to zkoušejte třeba na písku, beach volejbalových hřišť je celkem dost, tak třeba tam. Udělejte si ohraničení toho prostoru kde to má padat, třeba si nakreslete křídou na zem kruh, my jsme použili žonglovací kruhy, prostě cokoliv. Vyhoďte míčky do vzduchu. Klidně si jich vemte do rukou kolik jich udržíte a jen je vyhazujete a nechytejte a potom zkontrolujte na zemi vaši přesnost. Věřím, že budete překvapeni, možná stejně nemile jako jsem byl já.

Tady na přiloženém videu můžete vidět rozdíl několika vesmírů. Pavla a jeho hodně nadprůměrnou přesnout a moji obrovskou nepřesnost.

Autor: Michal Štefek

Od mládí se zaobírám pohybem, možnostmi lidského těla, mysli, ducha. Do svých 15-ti let jsem aktivně hrál volejbal, pak chvíli zkoušel capoieru a nakonec plynule přešel na b-boying (breakdance), kterému se více či méně věnuji dodnes ve skupině Wegets. V poslední době tříbím své silové a žonglovací dovednosti v domácí tělocvičně skvělého žongléra Pavla Stuchlíka a parkour v místním klubu Freerun Prajzská. Několik let na sobě celoročně testuji chůzi bez bot a otužování. Ve volných chvílích trénuji chůzi po laně, s přítelkyní acroyogu a párovou akrobacii. Také vedu kroužek pro děti, kde se věnujeme pohybové průpravě. Vždy mě spíš zajímala podstata věci a výzkum dané oblasti, než soutěže. Svět, do kterého mě uvedl Petr na svých seminářích, mě den za dnem utvrzuje v tom, že to je cesta, po které chci jít a ukazovat ostatním. Učím Pohyb v Ostravě, skupinu Eta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *